Veřejnost často netuší, jak se liší vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty Změnit by to mohla výuka cyklistické infrastruktury v autoškolách

V roce 2001, s příchodem nového zákona o pozemních komunikacích, začala éra „malování“ jízdních pruhů pro cyklisty.


Přestože je jich několik druhů, jasná pravidla v souvislosti se silničním provozem dostala až o patnáct let později. Pro každý pruh platí jiná pravidla, ale dosud jen málokterý cyklista i řidič zná rozdíly mezi nimi. Autoškoly nyní řeší jak začlenit výuku cyklistické infrastruktury do kurzů. Stále ale platí, že se na silnicích vyplatí ohleduplnost, respekt a tolerance.

Představte si, že vozem projíždíte městem. Na křižovatce svítí na semaforu červená. Zastavíte, stejně jako cyklista vedle vás. Rozsvítí se zelená a oba vyjíždíte ve stejném směru. Jedete tak abyste cyklistu autem nezachytili nebo nesrazili. On šlape do pedálů v pruhu, který by mohl být podle vás stezkou pro cyklisty, ale jistí si nejste. Chcete se dostat před něj. V protisměru ale projíždí jedno auto za druhým a šance na zákonem stanovený odstup jednoho a půl metru je minimální. Dostaví se nervozita, stres a možná i zlost. Nakonec šlápnete na plyn a projedete kolem něj. Možná i on bude ve stresu a je pravděpodobné, že se nebude cítit bezpečně. S teplým počasím cyklistů přibývá a podobné situace nemusí být ojedinělé. Možná nervozita a snad i nevraživost za volantem i za řídítky může často pramenit z neznalosti cyklistické infrastruktury.

Milovníci jízdních kol mají v městském provozu vyhrazené pruhy, které ale nejsou stejné.

Málokterý účastník silničního provozu ví, jaké jsou mezi nimi rozdíly a jaká pro ně platí pravidla.

„Veřejnost příliš nerozlišuje, jestli je to jízdní pruh pro cyklisty nebo cyklostezka. Většinou je to pro ně pouze pruh, kde jezdí cyklisté. Minimum řidičů zná rozdíl mezi vyhrazeným a ochranným jízdním pruhem,“ upozorňuje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

Důvodem, proč se veřejnost v rozdílech neorientuje, může být relativně mladá změna pravidel. Legislativa byla změněna začátkem roku 2016 novelou zákona č. 361/2000Sb., o provozu na pozemních komunikacích. A změna se dosud řádně nepromítla do výuky v autoškolách, u cyklistů se ani žádné ověření znalostí nepožaduje. Situace, zdá se, se začíná obracet k lepšímu. Ministerstvo dopravy a Asociace autoškol ČR problematiku řeší a vznikají nové podklady a otázky týkající se právě infrastruktury pro cyklisty.

Existují tři druhy pruhů pro cyklisty. Jízdní pruh pro cyklisty je označen pouze vodorovným dopravním značením se symbolem jízdního kola. Od ostatního provozu je oddělen podélnou čárou s drobnějším přerušováním. Vyhrazený jízdní pruh představuje po stezce pro cyklisty největší ochranu. Je označen i svislým dopravním značením. Rozdíl mezi jízdním pruhem pro cyklistu a vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklistu je v tom, že do jízdních pruhů označených pouze vodorovným dopravním značením mohou vjíždět vozidla, pro které ve zbytku vozovky není místo.

„V praxi to znamená, že ochranný cyklopruh definuje cyklistovi jeho bezpečný prostor. Určuje minimální prostor, který je nutný k bezpečnému předjetí cyklisty, ale neomezuje ostatní vozidla v běžném provozu,“ upřesňuje za Tým silniční bezpečnosti Petra Schneiderová a pokračuje: „Naproti tomu, na vyhrazený jízdní pruh smí vozidla vjet v podélném směru jen v zákonem stanovených případech. To znamená při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti.“

Někdy mohou být vyhrazené jízdní pruhy červeně podbarvené. Zákonem není stanoveno, kde zvýraznění použít, ale převážně se používá na začátku a na konci pruhu, v rámci křižovatek a v místech vjezdů na místa ležící mimo pozemní komunikaci.

„Výše zmíněné pruhy od sebe vzhledem k podobnosti i neznalosti málokdo rozezná, pokud si nevšimne dopravní značky. Není to ale nic nemožného a složitého. Je třeba si uvědomit, že tyto jízdní pruhy jsou určené cyklistům a kromě výše uvedeného v nich nesmí řidiči parkovat, stát nebo zastavit. Pokud přes ně odbočují vpravo nebo vlevo, musí dát přednost cyklistům a chodci v nich nesmí chodit.“ podotýká Petra Schneiderová.

Existuje ještě piktogramový koridor pro cyklisty, kde chybí čára, která by ohraničovala jízdní pruh. Piktogramový koridor poznáte podle vodorovného značení prostřednictvím dvojité šipky a symbolu cyklisty. Je to především informace pro řidiče, že v místě cyklisté často jezdí. Do tohoto pruhu může motorista vjet, řidiče motorového vozidla neomezuje, ale musí brát v potaz přítomnost cyklistů.

„Je třeba, aby se všichni účastníci silničního provozu vzájemně respektovali. Od chodců, přes cyklisty až po motoristy a zároveň respektovali pravidla. Otázkou je, jak dobře ta pravidla znají,“ říká Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Týká se to i pruhů pro cyklisty, které se po trase mohou několikrát změnit. Cyklista si často ani nevšimne, že během cesty přejíždí několikrát z pruhu pro cyklisty do vyhrazeného jízdního pruhu. Většina změn je na křižovatkách a pro cyklistu v provozu je vnímání změn složité.“

Pokud řidič vozu míjí jezdce na kole v jeho jízdním pruhu nebo ve vyhrazeném jízdním pruhu, není třeba dodržovat při předjíždění boční odstup 1,5 m.

„Pruh samotný odstup nahrazuje. Řidič totiž cyklistu nepředjíždí v jízdním pruhu, ale míjí se s ním. To mnozí řidiči nevědí. Zákonem stanovený odstup je třeba dodržet tam, kde cyklistické pruhy nejsou, což je případ i piktogramového koridoru. Vždy je ale třeba, aby se řidič choval ohleduplně a ponechal takový odstup od cyklisty, aby jej při míjení neohrozil“ upřesňuje Petra Schneiderová z Týmu silniční bezpečnosti.

Poté, co v roce 2016 došlo ke změně legislativy, začaly se na komunikacích objevovat cyklistické pruhy jako houby po dešti. Města chtěla ochránit cyklisty a zjednodušit provoz. Po letech užívání se ukazuje, že v některých místech jsou nepraktické a často ani z pohledu bezpečnosti dopravy nedávají smysl. S cyklistickou infrastrukturou mívají problém především velká města a za zamyšlení stojí, zda-li není na místě přehodnotit danou cyklistickou úpravu, třeba v místech, kde se příliš neosvědčila.

„Cyklistika je od dob covidu stále na vzestupu. Pro většinu lidí není jízdní kolo jen rekreační prostředek, ale stal se z něj prostředek dopravní. Také ve větší míře přibyla elektrokola i elektrokoloběžky,“ upozorňuje Zuzana Pidrmanová z Policejního prezidia ČR a dodává: „Nyní se na pozemních komunikacích pohybuje daleko více cyklistů než dříve.“ Podle policejních statistik se stalo v roce 2021 celkem 3.994 dopravních nehod s účastí cyklisty. O rok později to bylo 4.333. Většina z nich se stala v obci (2021 – 3.157; 2022 – 3.460). V loňském roce při těchto nehodách zemřelo 42, o rok dříve 43 lidí. „Stále platí, že bychom měli být k sobě navzájem ohleduplní, tolerantní a respektovat se. Mějme na paměti, že jako řidiči motorového vozidla se velice pravděpodobně objevíme i v pozici cyklisty a obráceně, proto se chovejme tak, jak chceme, aby se chovali ostatní k nám.“ dodává závěrem Zuzana Pidrmanová.

Projekt Na kole jen s přilbou je spolufinancován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Mezi významné partnery patří Policie ČR, Horská služba ČR, Mojekolo.cz, Skupina Sev.en, nebo společnosti Marius Pedersen a Rengl.

Zdroj TZ: PROTEXT

ČNSO studio

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
UNIWEB - weby od lidí pro lidi

Hlavní zprávy