Čím se proslavil Johan Gregor Mendel, to je nám všem víceméně známo. Víme, co zásadního ho kdy potkalo, na čem pracoval, kdy uspěl, kdy ne. Víme i kam všude zavítal, s kým se přátelil. Přesto nám uniká podstatná část jeho života. Zejména toho obyčejného a každodenního. Jak a kdy asi ráno vstával a co uviděl z okna, co si oblékal a jaké nosil boty, po jakých cestách s nimi šlapal, jak voněl vzduch, jaké tváře nejčastěji vídal, co a jak jedl a pil, co mu asi chutnalo… Počkat, ale o tomto si přece jen představu udělat můžeme! V archivu Mendeliana MZM se totiž dochovala svého času slavná a oblíbená kuchařská kniha paní Luisy Ondráčkové, která od mládí sloužila v augustiniánském klášteře na Starém Brně. Podle její kuchařky můžeme připravit stovky, ba i tisíce různých pokrmů a pochoutek a okusit vůně i chutě, které se linuly chodbami kláštera a kterými se také nechal vést Johan Gregor až do refektáře k prostřené tabuli. A nejde jen o samotné recepty, zjistíme, jak asi v klášteře mohlo vypadat stolování, a to jak běžné každodenní, tak sváteční, postní i při největších hostinách. Můžeme si udělat dobrou představu z náčrtů jídelních menu, co se běžně podávalo k obědu a večeři, v postní den či v den slavnostní. Narazíme také na různé pojmy, které nám dnes už mnoho neříkají a jejichž běžný dobový význam se nám poněkud vytratil. Dokážeme si ještě odvodit třeba takovou utlučeninu nebo míšeninku a vytušíme co by mohla být sedlina. Ovšem třeba častá přísada maraschina je už větší oříšek, byl to totiž ve své době oblíbený italský třešňový likér, dnes prakticky neznámý název breton označoval tehdy běžné potravinářské barvivo a natron, to je zas obyčejná jedlá soda.
„Kniha Kuchařka pro Mendela, kterou v novém vydání a s půvabnými ilustracemi brněnské výtvarnice Venduly Chalánkové předkládá veřejnosti Moravské zemské muzeum, pomůže čtenářům proniknout zase trošku více do Mendelova života a až si některý z receptů uvaříte, můžete vlastními smysly vnímat vše, co nejspíš kdysi vnímal i on,“ dodává s úsměvem generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
