Nejvyšší soud má znovu rozhodnout ve složité kauze týkající se prodeje zakládací listiny Univerzity Karlovy starožitníkem Josefem Salmonem. Salomon byl dříve odsouzen k podmíněnému trestu a musel zaplatit peněžitou pokutu za prodej historického dokumentu ze 14. století, který prý byl původně odcizen. Kromě toho se jeho účastí vyskytly také další transakce s historickými dokumenty. Ústavní soud Salmonovu stížnost přijal, neboť Nejvyšší soud v předchozím řízení porušil jeho právo na obhajobu, když mu neposkytl vyjádření k dovolání od státního zastupitelství.
Podle rozsudku Ústavního soudu musí Nejvyšší soud přehodnotit stěžovatelovu argumentaci a zajistit, aby bylo jasně stanoveno, zda všechny právní podmínky pro činění trestného činu podílnictví byly splněny. Ústavní soud upozornil na nedostatečně sjednocenou judikaturu v této problematice a zdůraznil, že by záležitost mohlo vyřešit rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu.
Případ se soustředí na listinu z roku 1347, ve které papež povolil založení pražské univerzity. Karlova univerzita v roce 2018 slavnostně oznámila zisk cenných historických dokumentů, aniž by znala jejich původního majitele. Banka J&T zprostředkovala prodej univerzitě, kde tři odborné posudky potvrdily pravost dokumentu. Následně však do obchodu zasáhla policie.
Žalobce tvrdí, že Salmon vědomě prodal kradenou listinu, přičemž se ukázalo, že byla součástí pozůstalosti ředitele Zemského archivu Františka Dvorského. Soud mu uložil tříletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky a pětimilionovou pokutu. Navíc by měl univerzitě vrátit částku dvacet milionů korun zaplacených za listinu.
Samotný Salmon tvrdí, že dokumenty legálně zakoupil od rakouského starožitníka a že není spojen s jejich krádeží. Jeho argumenty však soud v Praze nepřijal. Aktéři kauzy se úterního vyhlášení nálezu nezúčastnili, a tato vysoce sledovaná kauza tak pokračuje k dalšímu přezkumu Nejvyšším soudem.
