Rekonstrukce Domu pážat, který se stane novým sídlem Muzea paměti XX. století, se již dostává do plného proudu. Tento zásadní projekt ve vývoji muzea přináší slib, že mnohem více lidí se dozví o dějinách minulého století a bude tak mít možnost učit se z naší historie. Náměstek primátora Jiří Pospíšil významně zdůraznil prostory jako ideální, když prohlásil: „Jsem velmi rád, že přestavba Domu pážat začíná. Muzeum paměti XX. století bude mít důstojné sídlo pro své vzdělávací aktivity a tato budova v krásné části Prahy důležité a smysluplné využití.“
Projekt inspirovaly podobné instituce z jiných velkých evropských měst, jako je Varšava, Jeruzalém, Berlín nebo Budapešť. Hana Kordová Marvanová, předsedkyně správní rady muzea a senátorka, upřesňuje: „Muzeum připomínající především totalitní režimy 20. století zde dlouho chybělo… Dům pážat nebude poskytovat pouze prostory pro stálou expozici, ale zároveň se stane živým místem vzdělávání, setkávání a diskusí nad naší nedávnou minulostí.“
Přestavba Domu pážat začala v lednu 2024 a má být dokončena na počátku roku 2025. V rámci tohoto projektu budou do výstavních prostor začleněny i nejrůznější další části budovy, jako nádvoří, zahrada či půda. Kromě toho se muzeum chystá na mnoho dalších aktivit v roce 2024, jako vydání nových publikací, exteriérových výstav, konferencí, seminářů, vzdělávacích akcí, filmoveých festivalů a dalších.
To vše ostatně postihuje i dlouhodobější plány muzea, jehož ředitel Petr Blažek ho popsal jakožto „živou instituci“. V tomto roce muzeum efektů spolupracuje i s dalšími kulturními institucemi, jako jsou Museum Kampa, Knihovna Václava Havla, Ústav pro studium totalitních režimů, Libri prohibiti a dalšími. Společně tak vytvářejí, udržují a posilují naše paměťové instituce.
Projekt rekonstrukce Domu pážat je ukázkou toho, jak velice důležité je pečovat o naši kulturní a historickou paměť a odkazovat na minulost, aby se stala atraktivní, přístupná a inspirující pro budoucí generace. Nejen že se tak můžeme mnohem lépe orientovat ve vývojových okamžicích naší nedávné minulosti, ale také můžeme reflektovat momenty, které vedly k současným společenským problémům. A konečně, a to je dnes více než relevatní - naučíme se, jak si cenit svobody a demokracie.
Díky těmto projektům a iniciativám, jako je Muzeum paměti XX. století a jeho nové sídlo v Domě pážat, se stává naše společná historie nejen informovanější a podrobnější, ale také živější. Díky tomu je snazší otevřít dveře k vzájemnému porozumění, reflexi i přijetí minulých problémů, a možná dokonce i k pomoci vylepšit naši současnost a budoucnost.
