V Národním filmovém archivu se staráme nejen o to, aby byly filmové materiály, písemné dokumenty a knihy správně uložené, ale také dostupné. Filmy postupně digitalizujeme do vysokého rozlišení a aktivně nasazujeme do kin i na VOD platformy. Sbírka je zároveň zdrojem výzkumu, ze kterého vydáváme publikace a články.
Filmy zprˇi´stupnˇujeme badatelu°m i sˇiroke´ verˇejnosti. V letosˇni´m roce se na konci u´nora zpeˇt v kinech objevi´ Menzelovi Skrˇiva´nci na niti, v brˇeznu Sire´na Karla Stekle´ho a dalsˇi´ tituly budou v pru°beˇhu roku na´sledovat. Di´ky spolupra´ci s dona´tory Eduardem a Miladou Kucˇerovy´mi pocˇet kvalitneˇ digitalizovany´ch filmu° sta´le roste. Letos se do kin vra´ti´ deset cˇeskoslovensky´ch sni´mku° ru°zny´ch zˇa´nru° a ru°zne´ho sta´rˇi´, naprˇi´klad Atenta´t, Ducha´cˇek to zarˇi´di´, Atˇ zˇiji´ duchove´ nebo „Marecˇku, podejte mi pero”.
Digita´lni´ podobu Skrˇiva´nku° i Sire´ny archiv prˇedstavi´ nejdrˇi´ve na festivalech v Berli´neˇ a v Bena´tka´ch. Jde o soucˇa´st dlouhodobe´ strategie, jak zprˇi´tomnˇovat cˇeske´ filmove´ deˇdictvi´ i v zahranicˇi´.
„Rovnova´ha mezi vsˇemi distribucˇni´mi kana´ly je du°lezˇita´: festivaly posiluji´ prestizˇ klasicky´ch cˇesky´ch filmu°, kina maji´ velka´ pla´tna, pro ktera´ se filmy tocˇily a internet ma´ nejveˇtsˇi´ dosah do ru°zny´ch diva´cky´ch skupin,” rˇi´ka´ o distribuci klasicky´ch cˇesky´ch filmu° genera´lni´ rˇeditel Na´rodni´ho filmove´ho archivu Michal Bregant.
„Nepodcenˇujeme ani klasicke´ televizni´ vysi´la´ni´, u ktere´ho diva´ci ocˇeka´vaji´ nabi´dku starsˇi´ch cˇesky´ch filmu°. Ma´me sˇteˇsti´, zˇe za´jem o nasˇe filmy je setrvaly´, v neˇktery´ch segmentech dokonce mi´rneˇ roste, cozˇ neni´ v jiny´ch evropsky´ch zemi´ch beˇzˇne´. Ale i tak ra´di vyhleda´va´me nove´ prˇi´lezˇitosti - jednou z nich byl v lonˇske´m roce projekt A Season of Classic Films, na ktery´ letos nava´zˇeme dalsˇi´m rocˇni´kem,” doplnˇuje Bregant.
Cˇeskoslovenske´ filmove´ deˇdictvi´ se ve sveˇteˇ objevuje take´ di´ky spolupraci´m na retrospektiva´ch a prˇehli´dka´ch. Na zacˇa´tku u´nora probeˇhne v bretanˇske´m Rennes popula´rni´ festival Travelling.
„S radosti´ jsme se chopili vy´zvy zapojit se do prˇi´prav letosˇni´ho festivalove´ho rocˇni´ku, ktery´ je veˇnova´n Praze a cˇeske´mu filmu. Vedle sni´mku° soucˇasny´ch autoru° jako jsou Bohdan Sla´ma cˇi Va´clav Kadrnka tak publikum dostane mozˇnost sezna´mit se i s neˇkolika desi´tkami titulu° z nasˇi´ sbi´rky,” rˇi´ka´ vedouci´ oddeˇleni´ kura´toru° Na´rodni´ho filmove´ho archivu Mateˇj Strnad, ktery´ se na vy´beˇru programovy´ch titulu° podi´lel.
„Vybrali jsme hrane´ tituly ze trˇica´ty´ch cˇi sˇedesa´ty´ch let, animovane´ filmy naprˇi´klad Jirˇi´ho Brdecˇky cˇi Hermi´ny Ty´rlove´ nebo pa´smo kra´tkometra´zˇni´ch dokumenta´rni´ch eseju° cˇi prezentaci kolekce filmu° Jana Krˇi´zˇenecke´ho. Co do pocˇtu i sˇi´rˇe za´beˇru tak pu°jde o jednu z nejvelkorysejsˇi´ch prˇehli´dek cˇeske´ a cˇeskoslovenske´ kinematografie. Velice na´s teˇsˇi´ kazˇda´ takova´ prˇi´lezˇitost, kdy mu°zˇeme cˇeske´ filmove´ deˇdictvi´ propojovat se soucˇasnou tvorbou, ” uprˇesnˇuje Strnad.
Letos je v pla´nu take´ odlozˇena´ velka´ prˇehli´dka cˇeske´ kinematografie na Tchaj-wanu nebo prˇehli´dka vznikaji´ci´ pro prestizˇni´ Fondation Je´ro^me Seydoux-Pathe´ v Parˇi´zˇi, ktera´ bude uvedena na vi´ce mi´stech v Evropeˇ.
Soucˇa´sti´ sbi´rky jsou i zahranicˇni´ tituly, ktere´ byly zpravidla uva´deˇny v tuzemsky´ch kinech a na festivalech. Obcˇas je mozˇne´ narazit i na sveˇtoveˇ unika´tni´ materia´l, jako v prˇi´padeˇ sri´lanske´ho filmu Poselstvi´ (Sandesaya, Lester James Peries, 1960). Kdyzˇ se tamni´ filmovy´ archiv dozveˇdeˇl, zˇe v cˇeske´m Na´rodni´m filmove´m archivu je dochovana´ kopie tohoto filmu, byli nadsˇeni´.
„Jde o druhy´ celovecˇerni´ film autora, ktery´ je beˇzˇneˇ oznacˇova´n za obroditele sri´lanske´ kinematografie. V beˇzˇne´m poveˇdomi´ jsou z neˇj dochova´ny vsˇak hlavneˇ pi´sneˇ. Proto meˇli nasˇi kolegove´ v Colombo obrovsky´ za´jem na jeho zi´ska´ni´, do cele´ akce angazˇovali i vysoke´ sta´tni´ prˇedstavitele, kterˇi´ pak o veˇci hovorˇili i s tehdejsˇi´m ministrem zahranicˇi´ Toma´sˇem Petrˇi´cˇkem; hladke´ realizaci napomohl i tehdejsˇi´ velvyslanec v Indii Milan Hovorka,” vysveˇtluje Mateˇj Strnad.
Sbi´rku zprˇi´stupnˇujeme take´ do online prostrˇedi´: rozsˇirˇujeme nabi´dku na vsˇech velky´ch VOD platforma´ch, pokracˇuje take´ provoz popula´rni´ho YouTube kana´lu Cˇeska´ filmova´ klasika. Obsahu, ktery´ vyzˇaduje specia´lni´ prezentaci, se veˇnuje nova´ sekce Kontexty na porta´lu Filmovy´ prˇehled. Vedle kontextualizovany´ch celovecˇerni´ch hrany´ch sni´mku° jako Adelheid, Bi´la´ nemoc nebo Starci na chmelu byla tento ty´den zverˇejneˇna edice Filmy Jana Krˇi´zˇenecke´ho. V pla´nu je da´le naprˇi´klad edice ty´kaji´ci´ se Heydrichia´dy nebo sni´mku Hotel Modra´ hveˇzda.
Jako vy´sledky vy´zkumu vyjdou v letosˇni´m roce trˇi filmoveˇdne´ publikace. Prvni´ bude sbi´rka filmovy´ch libret z doby prˇed prvni´ sveˇtovou va´lkou Kinobuch 1913 aneb Spisovatele´ pi´sˇi´ pro film editora Kurta Pinthuse, na´sledovat bude monografie filmove´ veˇdkyneˇ a publicistky Sˇa´rky Gmiterkove´, veˇnuji´ci´ se herci Oldrˇichu Nove´mu. Do konce roku vyjde jesˇteˇ knizˇni´ monografie vy´znamne´ho scena´risty Josefa Neuberga, na ktere´ pracuje kura´tor Na´rodni´ho filmove´ho archivu Jan Trnka.
Filmove´ deˇdictvi´ prˇedstavujeme take´ v programu kina Ponrepo.
„U prˇi´lezˇitosti ste´ho vy´rocˇi´ narozeni´ Piera Paola Pasoliniho jsme ve spolupra´ci s Cineteca di Bologna a Italsky´m kulturni´m institutem v Praze prˇipravili ucelenou, ale i trochu neklasickou retrospektivu,“ rˇi´ka´ vedouci´ kina Ponrepo David Havas o prˇehli´dce, ktera´ potrva´ do konce brˇezna.
„Ci´lem bylo doplnit kontext aurˇe velkolepe´ho provokate´ra, kterou Pasolini cˇasto ma´. Uva´di´me filmy, ktere´ le´pe prˇibli´zˇi´ Pasoliniho origina´lni´ smy´sˇleni´ o spolecˇnosti a o filmove´m umeˇni´,” doda´va´ Havas k cyklu Pasolini - forza del Passato.
V ra´mci retrospektivy v Ponrepu promi´tneme naprˇi´klad sni´mky Salo´ aneb 120 dnu° Sodomy, Dravci a vrabci, Teore´ma, ale i Cabiriiny noci Federica Felliniho.
Úvodní foto: © Vojtěch Veškrna, Národní filmový archiv
