Samosprávy v České republice letos vykazují přebytek v hospodaření, který podle odhadů Ministerstva financí dosáhne přes sedmdesát miliard korun. Zatímco většina obcí a krajů oplývá finančními rezervami, situace hlavního města Prahy vyvolává debaty mezi politiky. Praha se potýká s problémem nevyužitých miliard, což způsobilo kritiku a žádosti o změnu rozpočtového určení daní.
V pololetí Praha vykázala přebytek ve výši téměř sedmnácti miliard korun. Tento pozitivní finanční výsledek však podle některých představitelů zkresluje celkový pohled na hospodaření obcí. Je totiž důsledkem vysokých investic do klíčových projektů jako je například výstavba nové linky metra D a Vltavské filharmonie, které město plánuje v nadcházejících letech realizovat.
Pražský radní Zdeněk Kovařík z ODS vysvětlil, že metropole musí na rozdíl od státu financovat tyto nákladné projekty z vlastních úspor. Navíc uvedl, že zdržení ve schvalovacím procesu vysokých investic v důsledku rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vede k meziročnímu posunu přebytků.
Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí, upozorňuje na to, že Praha dosud nebyla schopna investovat více než třicet až třicet pět miliard korun ročně. Pokud má město snížit své zůstatky, potřebovalo by podle ministerstva investovat dvojnásobek této částky. To však vyžaduje legislativní změny, aby získané finance neležely nevyužitě na účtech.
Podle Kovaříka by mohlo dokončení metra D výrazně snížit přebytek na účtech města, a to až na hodnotu okolo padesáti až šedesáti miliard korun. Pokud by se výstavba výrazněji protáhla, očekává se, že přebytek zůstane vyšší.
Téma vztahu mezi investiční aktivitou a hospodařením velkých měst jako je Praha rezonuje i mezi krajskými představiteli a poslanci. Někteří z nich, jako Ladislav Okleštěk z ANO, si přejí, aby Praha byla jasně oddělena od ostatních obcí a krajů v rámci rozpočtového určení daní. Také Eliška Olšáková ze STAN se domnívá, že by měla být vydělena jiná velká města jako Brno, Ostrava a Plzeň, protože z přerozdělování sdílených daní profitují díky vyšším koeficientům.
Ministerstvo financí očekává, že v příštím roce porostou příjmy samospráv, ale podobně porostou i jejich výdaje, což by mohlo vést k dalšímu tlaku na efektivní využívání finančních prostředků na realizaci potřebných projektů a investic.
