Sněmovna schválila novelu rozpočtu 2022 se schodkem 375 mld. Kč

Poslanecká sněmovna 18. října 2022 schválila novelu státního rozpočtu pro rok 2022, která reaguje na důsledky ruské agrese na Ukrajině.


Celkové příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1 678,3 mld. Kč a celkové výdaje 2 053,3 mld. Kč. Předpokládaný schodek rozpočtu tak bude 375 mld. Kč. Nyní dostane zákon k podpisu prezident republiky.

„Novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 % přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentuje novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 160,1 mld. Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 mld. Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 95 mld. Kč na 375 mld. Kč. Ke konci září činil deficit hospodaření státního rozpočtu 255,6 mld. Kč.

Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. V novele letošního rozpočtu bude na pomoc s cenami energií alokována celková částka 55,1 mld. Kč, konkrétně 18,5 mld. Kč na pomoc domácnostem s cenami energií (zejména tzv. úsporný tarif), 6,6 mld. Kč na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií pro domácnosti a firmy a díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu také 30 mld. Kč na pomoc firmám v rámci dočasného rámce EU. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku včetně mimořádné okamžité pomoci a na příspěvek pro solidární domácnost je v rozpočtu navíc 10 mld. Kč. 

Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 mld. Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 mld. Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 mld. Kč.

„Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ říká Zbyněk Stanjura. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 mld. Kč.

Pozměňovacími návrhy došlo ve 2. čtení k navýšení kapitoly Všeobecné pokladní správy o 8 mld. Kč k zajištění příspěvků na úhradu nákladů za energie (tzv. úsporný tarif). O 30 mld. Kč více je nově vyhrazeno v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na zajištění finančních prostředků pro podnikatelské subjekty v souvislosti s mimořádným růstem cen energií. V souvislosti s nutností zajistit dodatečné peníze na výplatu sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti pak došlo k navýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o 7 mld. Kč.

„Dodatečných 45 miliard korun muselo být na výdajové straně do rozpočtu doplněno v průběhu projednání ve Sněmovně primárně za účelem pomoci s cenami energií. Ty přitom kulminovaly v září, tedy až po červencovém schválení novely rozpočtu vládou,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.

V kapitole Ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 mld. Kč pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 mld. Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 mld. Kč navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 % a následně o dalších 8,8 % se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 mld. Kč. Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 mld. Kč navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 mld. Kč) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 mld. Kč).

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 mld. Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 mld. Kč a u fyzických osob dokonce o 10,2 mld. Kč. O 9 mld. Kč vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve výši -3,8 mld. Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně, které bylo v plné výši 4,2 mld. Kč kompenzováno SFDI. O 4,9 mld. Kč pak klesnou příjmy kapitoly Ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti Covid-19.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ČNSO studio

Hlavní zprávy