Romská vlajka připomíná památný den romského holokaustu

Druhého srpna si připomínáme tragickou událost, ke které došlo v noci 2. na 3. srpna roku 1944.

uniweb weby

Nacisté tehdy zavraždili poslední vězně z takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. V plynových komorách vyhasl život téměř 4 300 Romů a Sintů ze čtrnácti zemí světa. Mezi zavražděnými vězni byli především starci, nemocní, ženy a děti. U příležitosti památného dne romského holokaustu proto na radnici Prahy 7 vlaje romská vlajka. 

Podle nacistické rasové ideologie neměli právo na život Židé, ale také další skupiny osob. Mezi ně patřili především lidé s postižením a Romové a Sintové, kteří se s označením „rasoví cikáni“ a „míšenci“ stali oběťmi systematického pronásledování na základě rasy s cílem genocidy. Nacistické plány na to, co by se s „cikány“ mělo stát, se podobně jako plány týkající se Židů postupem času vyvíjely. „Konečným řešením“ bylo v obou případech masové vyvražďování v plynových komorách nebo otrocká práce v koncentračních táborech, která ve většině případů končila smrtí.

Na území protektorátu Čechy a Morava se uskutečnila genocida Romů a Sintů v prostředí nucené táborové koncentrace v  protektorátních cikánských táborech  v Letech u Písku a  Hodoníně u Kunštátu. V době jejich existence od léta 1942 do léta 1943 zde bylo uvězněno zhruba 2 700 mužů, žen a dětí, z nichž téměř 540 kvůli katastrofálním životním podmínkám zemřelo. Dalších 4 500 protektorátních „cikánů a cikánských míšenců“ bylo od března 1943 v několika hromadných transportech odvezeno do „cikánského tábora“ ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka, kde většina z nich zahynula. Tyto oběti patří k více než 5 000 Romů, Sintů a dalších osob označených za „cikány“ z území dnešní České republiky, kteří byli zavražděni v rámci nacistického pronásledování „cikánů“.

Jak uvádí Michal Schuster z Institutu Terezínské iniciativy:

„O definitivní likvidaci ‚cikánského tábora‘ rozhodl vůdce SS H. Himmler v červenci 1944. Počet v táboře vězněných osob mezitím poklesl, protože došlo k přesunu práceschopných jedinců do jiných koncentračních táborů. Dne 15. dubna odjelo 884 mužů a chlapců do Buchenwaldu a 473 žen a dívek do Ravensbrücku, dne 24. května 82 mužů a chlapců do Flossenbürgu a 144 žen a dívek do Ravensbrücku. Poslední transporty z ‚cikánského tábora‘ do Buchenwaldu (918 mužů a chlapců) a Ravensbrücku (490 žen a dívek) odjely 2. srpna 1944. Po jejich odjezdu tam zůstalo asi 4 300 osob, převážně starší a nemocní lidé, sirotci, matky s dětmi a jejich otcové, pokud nechtěli opustit své rodiny. Večer z 2. na 3. srpna všechny vězněné vyvedly jednotky SS z baráků, naložily na nákladní automobily a převezly na dvůr krematoria V. Navzdory jejich zoufalému odporu byli nahnáni do plynových komor a jejich těla následně spálena v příkopech vedle krematoria V, které bylo tehdy již mimo provoz.“

Po osvobození v květnu 1945 se z koncentračních táborů a jiných internačních či pracovních zařízení vrátilo pouze asi 600 mužů, žen a dětí z původní české a moravské populace Romů a Sintů. Jejich původní domovy byly často po odtransportování zničeny, jejich majetek rozkraden či rozprodán ve veřejných dražbách a oni se tak neměli kam vrátit.

Zdroj: www.holocaust.cz

Genocidu Romů za druhé světové války připomene také výstava v Národním památníku na Vítkově. Probíhá od 3. srpna do 15. prosince 2022.

NetConcert Angelique Kidjo

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Velikáni filmové hudby

Hlavní zprávy

 

NetConcert Music by Frank Zappa
webíky uniweb