Domácnosti na reálný pokles svých příjmů reagovaly dalším utlumením spotřeby. Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků reálně meziročně rostla.
Celkové příjmy domácností byly meziročně vyšší o 76,9 mld. korun. Prudký růst cenové hladiny ale silný nominální přírůstek zcela smazal a příjmy tak reálně meziročně klesly o 2,3 %. Silný cenový růst také srážel náladu a očekávání spotřebitelů ohledně dalšího ekonomického vývoje. To se projevilo především mezičtvrtletním reálným poklesem spotřeby domácností o 1,2 %. Klesly i jejich hrubé úspory. Investiční aktivita domácností ale sílila a jejich míra investic se zvýšila na 10,0 %, což bylo nejvíce za více než 10 let.
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2022 meziročně vzrostla o 76,5 mld. korun a reálně se zvýšila o 4,1 %. Ve srovnání se 4. kvartálem 2021 byla vyšší o 33,2 mld. korun. Jejich míra zisku mírně mezičtvrtletně vzrostla na 44,8 %, ale meziročně byla výrazně nižší. „Míra zisku nefinančních podniků se vrátila zpět na úroveň, kterou měla před pandemií. Podnikům silně meziročně rostly mzdové náklady a oproti loňskému roku klesly přijaté dotace, které měly stabilizovat jejich finanční situaci a pracovní trh v průběhu krize,“ upřesňuje Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Oživila se investiční aktivita nefinančních podniků. To se projevilo i výrazným zvýšením míry investic na 29,4 %.
Deficit hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí dosáhl 75,3 mld. korun a meziročně se zmírnil o 66,5 mld. Posílení daňových příjmů díky ekonomickému oživení a zčásti i růstu cenové hladiny napomohlo k silnému meziročnímu navýšení příjmů vládního sektoru o 74,4 mld. korun. Meziroční růst výdajů vládních institucí zvolnil na 8,0 mld. korun. K tomu přispěl pokles vyplacených dotací. Naopak rostly vyplacené sociální dávky a naturální sociální transfery. Dluh vládních institucí dosáhl 2 683,5 mld. korun a byl meziročně vyšší o 171,0 mld.
Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.
