Ministr dopravy Martin Kupka předsedal Radě ministrů pro dopravu v Bruselu. Ta dnes mj. přijala společný postoj (obecný přístup) k návrhu Komise na nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, tzv. revizi TEN-T sítí. Rozhodnutí pomůže v rozvoji spolehlivé dopravy na páteřních tepnách a při získání prostředků na projekty v oblasti šetrného cestování, především rozvoj transevropských železničních sítí. Ty i nadále povedou také přes ČR.
„Dnešní dohoda je pro nás důležitá z pohledu našeho předsednictví v Radě Evropské unie, neboť její dosažení bylo jednou z našich priorit, ale je to dobrá zpráva i pro Českou republiku, neboť se do TEN-T sítí povedlo zařadit nebo přeřazením povýšit velké množství projektů, jako jsou naše vysokorychlostní tratě. Splníme-li technické parametry, pomůže to při získání finančních prostředků jak na projektovou přípravu, tak i na jejich samotnou výstavbu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Revize TEN-T sítí tedy přinese rozšíření naší sítě VRT v rámci regionu střední a východní Evropy.
„Do hlavní sítě TEN-T, nově rozdělené dle termínů realizace k rokům 2030 a 2040, bylo zařazeno VRT spojení Praha – Brno, Krušnohorský tunel nebo VRT Přerov-Ostrava, obdobnou podporu získá také spojení pro nákladní dopravu mezi Chocní, Hradcem Králové a Velkým Osekem a další klíčové železniční úseky. Oproti původnímu návrhu nařízení se nám podařilo dojednat také zařazení trati (Praha)-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec–Zhořelec do globální sítě TEN-T, což do budoucna umožní výrazně zlepšit vlakové spojení mezi těmito městy, zejména do Liberce,“ doplňuje ministr Kupka.
S Evropskou komisí jsme také dojednali, aby se mezi tzv. městské uzly zařadila oproti původnímu návrhu, kam byly zařazeny Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem, i krajská města Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Tím se jim otevírá větší možnost spolufinancovat své dopravní projekty z EU.
„A v neposlední řadě jsme dodrželi náš důležitý politický slib, kdy v rámci TEN-T sítí dojde k prodloužení dopravních koridorů i na Ukrajinu a do Moldavska. Vytvoříme tak skutečně propojenou Evropu až k Azovskému moři,“ připomíná ministr dopravy.
České předsednictví taktéž uspělo v případě textu nařízení, kde jsme vyjednali kompromis mezi EK a členskými státy u parametrů délky nákladních vlaků, výšky průjezdního profilu kontejnerových vlaků či minimální vlaky dosažené rychlosti 160 km/h v případě osobní dopravy na core network síti TEN-T.
Délka vlaků, které by měly umět projet po síti core network, bude 750 m, výška profilu by měla být 400 mm a u parametru 160 km/h se za české předsednictví podařila vyjednat výjimka na základě požadavků členský států, že nemusí být dodržena na celé délce hlavní sítě TEN-T.
