Zdá se totiž, že musíme vybírat vždy z menšího zla: buď nebudeme kosit trávníky a snížíme tím vypařování vody i vznik lokálních tepelných ostrovů, ale musíme se smířit s letními pylovými alergiemi v důsledku kvetoucích travin, anebo budeme kosit nakrátko, trávníky budou vysychat, ale s alergiemi se tolik trápit nebudeme. Můžeme mít obojí? Tedy kvetoucí trávníky s omezeným množstvím pylu, způsobujícím alergie? Ano, a právě o takové travnaté plochy již několik let usilují Pražské vodovody a kanalizace, a.s., (PVK) v provozovaných areálech.
V době klimatických změn a narušené přírody je třeba změnit i přístup k údržbě pozemků. Pro města se zavádění nových způsobů péče o zeleň stává v posledních suchých létech nejen módou, ale spíše nutností. Důvodem je - mimo jiné - lepší zadržování vody v krajině. Nejde jen o to, aby centra měst vypadala hezky. Zelená plocha, která je v dobrém stavu, má totiž důležitý vliv i na pohodlí obyvatel, funguje jako přírodní klimatizace a pomáhá obnovit populace hmyzu, který je důležitý pro opylování.
Lidem se však neposečená tráva často nelíbí, nízký trávník je brán jako důkaz, že se o něj dobře pečuje; vysoký porost jim připadá neupravený a vadí jim také zdravotní rizika, především pylové alergie. Otázka kosení a údržby pozemků je přitom závislá na účelu, kterým pozemek využíváme. Rozdílným způsobem budeme kosit louku, udržovat zahradu a jinak veřejné prostranství. Na stejnou zatravněnou plochu bude mít odlišný pohled zahradní architekt, zahradnická firma, řadový občan, přírodovědec či ekologicky smýšlející člověk.
PVK již od roku 2015 podporují projekty rozvoje biodiverzity, jejichž cílem je zvyšovat bohatost druhů rostlin a živočichů v „městské přírodě“. Zatravněné vodojemy se k tomuto přímo vybízejí. Nejúspěšnějším se ukázalo řešení, kdy byl přenosem tzv. zeleného sena z chráněných území Prahy osetý vodojem na Floře. Travnaté plochy - de facto zelené střechy - v areálech PVK vzhledem ke své povaze vyžadují zvláštní stupeň zabezpečení (= bez přístupu veřejnosti), což ovšem zároveň umožňuje specifický způsob hospodaření. A potvrdilo se, že když se dá přírodě šance a klid a zvolí se šetrný způsob údržby, dokáže i na relativně nehostinném pozemku uprostřed města překvapit. Rozkvetlé trávníky na vodojemech teď mohou směle konkurovat i druhově bohatým chráněným územím v okolí Prahy. A protože kvetoucí byliny jsou převážně opylovány hmyzem, pylové alergie způsobují mnohem méně, než kvetoucí traviny. Vyšší luční porost také lépe zachytává prach z ovzduší, další příčinu alergií.
Zkušenost z pilotního programu byly využity pro „metodiku údržby travnatých ploch“ i pro další zelené plochy v areálech PVK. Zkrátka s rozkvetlým trávníkem je život ve městě zdravější, hezčí i příjemnější.
