Z toho je pro letošní rok k dispozici z evropských zdrojů 46 miliard. Návrh rozpočtu SFDI schválila vláda, k projednání putuje do Poslanecké sněmovny.
„Objem investic na dopravní stavby jsme zachovali. Díky tomu zahajujeme v letošním roce celkem padesát kilometrů staveb nových dálnic jako je další část jihočeské D3, karlovarské D6, chomutovské D7 nebo pokračování dálnice D55. Stavět se začnou také desítky kilometrů staveb na silnicích I. třídy, což jsou většinou obchvaty měst. Stavět se také začne součást železničního spojení na pražské Letiště Václava Havla, tedy modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Z celkového rozpočtu 127,6 miliardy korun má mít Ředitelství silnic a dálnic na budování dálniční sítě, stavby silnic I. třídy a údržbu celkem 59,1 miliardy korun. Správa železnic bude mít podle návrhu k dispozici 53,4 miliardy korun na modernizaci železničních tratí, opravu nádraží či budov, budování zabezpečení ETCS nebo na bezpečnější železniční přejezdy.
Pro Ředitelství vodných cest se počítá s rozpočtem 1,6 miliardy. V rozpočtu SFDI jsou také na financování silnic II. a III. tříd v samostatné působnosti krajů vyhrazeny celkem čtyři miliardy korun ročně.
Téměř padesát miliard z EU
Součástí rozpočtu SFDI a střednědobého výhledu je využití zdrojů EU. Pro rok 2022 se počítá se zapojením evropských zdrojů v celkové výši 46,1 miliardy korun. Objemově nejvýznamnější je čerpání v rámci Operačního programu Doprava (OPD). V průběhu roku 2022 a roku 2023 se předpokládá úplné dočerpání prostředků OPD 2014 - 2020. V případě OPD 2021 - 2027 se počítá s čerpáním finančních prostředků od druhé poloviny letošního roku.
Důležitou roli v oblasti podpory výstavby transevropských dopravních sítí pak hraje takzvaný Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility - CEF). Ten má odlišná implementační pravidla a strukturu oproti podpoře poskytované v rámci OPD. Prostředky jsou poskytovány na jednotlivé projekty přímo Evropskou komisí.
SFDI dále počítá ve svém rozpočtu se zapojením finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility - RRF), a to ve výši 11 miliard korun a další téměř dvě miliardy korun v roce 2023.
