Mládě je potomkem želv, které měly původně skončit na jídelních stolech v Asii. Pražská zoo je první zoologickou zahradou, která tyto kdysi zachráněné plazy odchovává. Mládě želvy ostnité se natolik liší od svých rodičů, že dokonce vypadá jako zcela jiný druh.
„Čerstvě vylíhlé mládě želvy ostnité je mimořádně zajímavé svým vzhledem – na první pohled zaujme tím, že vypadá úplně jinak než jeho rodiče,“ popisuje čerstvý vzácný přírůstek kurátor plazů Petr Velenský. „Zatímco dospělá želva ostnitá má krunýř hladký, mládě má na krunýři tři obranné linie ostnů. Samice totiž kladou běžně jen jedno vejce, a protože je mládě měkké a mohlo by být snadným cílem pro predátory, je jeho krunýř opatřen velmi špičatými ostny. Ty pak při dospívání mizí. Jde o opravdu unikátní adaptaci ochrany mláďat.“
Želva ostnitá je ohroženým druhem, a to především kvůli hromadnému lovu pro maso. Zhruba tři týdny staré mládě váží nyní necelých 50 gramů a chovatelé o něj pečují v zázemí.
„Vytvořit podmínky pro úspěšný chov není snadné. Ve volné přírodě žije samotářsky v horských potocích jihovýchodní Asie a nemá ráda horko. Obtížná je i inkubace vajec – je potřeba vejce uchovávat ve střídavé teplotě v rozmezí od 24 do 29 stupňů Celsia. Zárodek se vyvíjí skoro 4 měsíce a při jakémkoli narušení optimálních podmínek odumírá,“ vysvětlil úskalí chovu kurátor Velenský.
Zoo Praha získala želvy ostnité v roce 2002 ze zabavené zásilky z lodi v Hongkongu, která zvířata převážela do Číny a Macaa. O deset let později se pražská zoo stala první zahradou, které se podařilo tyto zachráněné jedince rozmnožit.
„Návštěvníci mohou tyto želvy sledovat v Pavilonu šelem a plazů. Jde právě o mláďata z roku 2012, která jsou více přivyklá na přítomnost člověka, jejich rodiče chováme v naprostém klidu v zázemí pavilonu Indonéské džungle,“ doplňuje Petr Velenský.
