Nic ještě není rozhodnuto! Zatím existuje pouze tabulka přihlášených projektů seřazená v pořadí, v jakém byly vloženy do systému. Takto koncipovanou tabulku zveřejňuje ministerstvo vždy, když prezentuje podané, a ještě neohodnocené projekty. Hodnocení projektů, které má 23 kritérií ještě ani nezačalo. Nikdo v tuto chvíli tedy nemůže vědět, zda uspěl nebo ne. Došlo tedy k nedorozumění a nepochopení na straně uchazečů. My proto ještě dnes požádáme Ministerstvo zdravotnictví a Asociaci krajů, aby rozeslaly všem vysvětlující dopis, kde vše podrobně vysvětlujeme. Zároveň dnes všechny informace, včetně tabulky projektů s časem podání, vyvěsíme na web. Důrazně ale upozorňujeme, že čas podání projektu je až tím úplně posledním kritériem v případě, že hodnocené projekty projdou ve všech hodnocených kritériích jako je potřebnost, proveditelnost, efektivnost, účelnost atd. Toto je určitou daní za transparentnost – všichni aktéři požadovali, abychom se co nejvíce obešli bez subjektivních kritérií.
Zároveň musíme odmítnout tvrzení zaznívající v médiích, že Ministerstvo pro místní rozvoj nastavilo podmínky tak, aby dotaci získaly projekty, které se podaří nejrychleji přihlásit.
„My neschvalujeme výběrová kritéria, tím je monitorovací výbor, a tam má MMR pouze 3 hlasy z 29. Hodnotící kritéria odsouhlasily i kraje – ty měly pět hlasů a Ministerstvo zdravotnictví. Při jejich projednávání jiný návrh žádný aktér nevznesl. Ministerstvo pro místní rozvoj akceptovalo výsledek jednání koncepční skupiny Ministerstva zdravotnictví, které bylo výsledkem jednání nejdůležitějších zřizovatelů nemocnic – krajů a Ministerstva zdravotnictví. Znovu proto opakujeme: Veškeré projekty budou teprve hodnoceny a není pravda, že uspějí nejrychleji podané projekty bez ohledu na splnění či nesplnění kritérií,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád.
Na výzvách ReactEU, tzn. mimořádného nástroje, který vypsala Evropská unie pro rychlou pomoc členským státům v souvislosti s pandemií COVID-19, spolupracovali klíčoví aktéři z řad Ministerstva pro místní rozvoj, zástupců pojišťoven, ale také Asociace krajů ČR, kteří pod vedením Ministerstva zdravotnictví utvořili koncepční skupinu. Ta stanovila prioritní oblasti, rozdělování omezených zdrojů mezi územní celky a zejména obory zdravotnické péče tak, aby byly podpořeny kvalitní projekty.
Na prvním jednání této koncepční skupiny byl prezentován návrh Ministerstva zdravotnictví ČR, který specifikoval, které obory péče by měly být podpořeny a s jakým limitem absolutní částky celkové dotace jedné nemocnici. Tento návrh zaručoval co nejširší pokrytí republiky investičními prostředky na uvedenou zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že na druhém zasedání koncepční skupiny vzešel požadavek na rozvolnění pravidel od zástupce krajů, došlo ke zvýšení finančních limitů na projekt. Podle původního návrhu Ministerstva zdravotnictví měl být limit na jednotlivé projekty ale nižší, což mělo „ochránit“ menší nemocnice a zajistit regionální dostupnost péče, nicméně Asociace krajů požadovala navýšení těchto limitů, a zároveň poukázala na to, že není vhodné hledal alokační klíč mezi kraji.
Koncepční skupina rozhodla o následujících prioritních oblastech:
Modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby (rozvoj a modernizace pracovišť v návaznosti na standardizovanou síť urgentních příjmů – JIP, ARO, operační sály, intervenční a diagnostická pracoviště) – alokováno 65 % finančních zdrojů.
Rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty (péče o zvlášť ohrožené pacienty, tzn. onkologičtí pacienti, obézní pacienti, geriatričtí a dlouhodobě nemocní, osoby s duševním onemocněním) – alokováno 20 % finančních zdrojů.
Zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb (rozvoj významných laboratorních kapacit zdravotních ústavů a nemocnic, rozvoj infrastruktury krajských hygienických stanic a rozvoj infektologických pracovišť všeobecných nemocnic) – alokováno 15 % finančních zdrojů.
Ministerstvo pro místní rozvoj výběrová kritéria neschvaluje. Evropské prostředky jsou rozdělovány na základě jasných pravidel a kritéria jednotlivých výzev musí být dle evropské legislativy schválena Monitorovacím výborem IROP, který se v tomto případě skládá ze zástupců např. Asociace krajů ČR a magistrátu hl. m. Prahy, Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí, neziskového sektoru a některých ministerstev. MMR má v Monitorovacím výboru pouhé 3 hlasy z 29, Asociace krajů s hl. m. Prahou jich má dvakrát více. Žádný ze členů výboru při projednávání a připomínkování výběrových kritérií nenavrhl princip věcného hodnocení projektů, tzn., že by se za určité kvalitativní charakteristiky přiřazovaly body a projekty s jejich nejvyšším počtem by byly schváleny.
O udělení dotace rozhodují přísná kritéria, která spadají pod několik aspektů hodnocení: potřebnost, proveditelnost, účelnost, hospodárnost, efektivnost. Teprve pokud žadatelé splní všech 23 kritérií (3 kritéria formálního hodnocení, 10 kritérií obecné přijatelnosti a 10 kritérií specifické přijatelnosti), rozhoduje čas podání žádosti do MS2014+. Veškeré informace byly transparentně zveřejňovány v avízu výzev, aby se žadatelé mohli včas připravit.
Hodnotící systém je transparentní
„Ministerstvo pro místní rozvoj nepochybuje o rovném přístupu a transparentnosti zpracování jednotlivých žádostí podaných v 98. výzvě IROP. Neeviduje ani žádné nedovolené manipulace s monitorovacím systémem. Systém hodnocení byl nastaven transparentně se zapojením všech relevantních partnerů, kteří měli průběžně možnost reálně ovlivnit změnu systému hodnocení. Situace, která nastala, je důsledkem široké poptávky po investicích do oblasti zdravotnictví a snahy některých partnerů rozšiřovat podporované oblasti a navyšovat finanční limity na projekt. Kvalita projektů, které úspěšně projdou hodnocením, bude stejná a bude na vysoké úrovni,“ upřesnil Semorád.
V důsledku navýšení finančních limitů, které koncepční skupina schválila, nemohou se svou žádostí uspět všichni žadatelé o dotaci, přestože splnili všechna kritéria. Ministerstvo pro místní rozvoj nicméně cílí na to, aby peníze získalo co největší množství oprávněných žadatelů, a proto bude na podzim usilovat o další prostředky ve výši 5 až 6 miliard korun, které by bylo možné udělit projektům, na něž se v jarní výzvě nedostalo.
