Jeho pořadateli byly město Hronov a NIPOS. Festival se koná za finančního přispění Ministerstva kultury.
Deset festivalových dnů nabídlo v hlavním i doprovodném programu 134 divadelních představení (78 inscenací), 23 open air koncertů, 6 výstav, 11 týdenních seminářů a diskuse o představeních. První neděle již po třetí představila tradiční lidovou kulturu (nositele tradice lidových řemesel, cimbálovou muziku Aleše Smutného a FS Hořeňák). V průběhu festivalu se uskutečnil křest nové publikace NIPOS vydané k 60. výročí Šrámkova Písku - almanach Tekuté písky. Poprvé měli divadelníci příležitost navštívit promítání neprofesionálních filmů. Mezi účinkující ani tentokrát nechyběly dva slovenské amatérské soubory. Známé autorské divadlo Disk Trnava s Blahem Uhlárem přivezlo vlastní inscenaci nazvanou Obolus. Pro druhý hostující soubor dNO Námestovo byl naopak JH prvním zahraničním vystoupením (inscenace Hra na boha). Vystoupení polského folklorního souboru Poloneziaki z blízké polské Bielawy bylo součástí projektu Kultura bez hranic. I díky dobrému počasí festival navštívilo rekordních 45 8000 diváků.
S mimořádným ohlasem se setkaly tři hostující profesionální soubory (D21 Emil čili o Háchovi; divadlo Drak Poslední trik Georgese Méliése; Divadlo v Řeznické NordOst). Amatérská část přehlídky je koncipovaná jako divadelní žatva a skládá se z vybraných inscenací ze všech celostátních druhových či věkových divadelních přehlídek včetně pásma choreografií ze scénického tance. Do hlavního programu se soubor nemůže přihlásit přímo, musí odněkud postoupit. Tento postupový systém má generovat kvalitu. Nejvíce zaujaly inscenace S vyloučením veřejnosti DK Jirásek Česká Lípa (J.P.Sartre), svébytná variace na Malou mořskou vílu loutkářů souboru Rámus z Plzně nazvaná Myslíš dědo, pokus o zpřítomnění Havlovy Vernisáže DS Vojan Libice nad Cidlinou. Inscenace Viktorka souboru Convium ZUŠ A. Šporka Jaroměř spojila příběh Viktorky z Babičky s osudem B. Němcové, jak se jeví v její korespondenci. Klasické předlohy (např. Artistofanovi Jezdci, Čechovův Racek) se střídaly s autorskými počiny i českou a světovou dramatikou. JH tak dokumentoval, že české amatérské divadlo covidová krize nezastavila.
