V letních měsících lákají zakázaná místa čím dál tím více turistů, což zvyšuje rizika úrazů a nehody. Příkladem jsou lomy nedaleko Berouna ve středních Čechách, které přitahují návštěvníky navzdory tomu, že vstup je do nich zakázán. Lomové areály jsou často stále funkční a připravené k těžbě, což znamená, že pobyt v těchto oblastech může být extrémně nebezpečný.
Konkrétním příkladem zakázaného místa je lom Homolák, který je oficiálně stále těžebním prostorem. Přesto je tento lom oblíbenou destinací pro turisty hledající osvěžení v horkých dnech. Podle ředitele Velkolomu Čertovy schody, Igora Nováka, se někteří lidé neváhají dostat přes ploty a vstupovat do areálu. Majitelé areálu pravidelně kontrolují místo a většinu přestupků řeší domluvou, policii přivolávají pouze výjimečně.
Dalším rizikovým lomem je Kosov, kde rovněž platí zákaz vstupu. Přesto je toto jezero často plné lidí. „Neměly jsme nějaké podezření, že se sem nesmí. Je tady spousta lidí, tak jsme si řekly, že tady budeme taky,“ uvedla turistka z Prahy.
Každoročně v těchto lomech zemře několik lidí, a to převážně kvůli obtížně přístupnému terénu. Pro letecké záchranáře je léto nejexponovanějším obdobím, zejména v oblastech jako Malá a Velká Amerika. „Pro nás je určitě nejexponovanější léto a většinou nejhůř z toho vychází Malá Amerika a Velká Amerika,“ řekl letecký záchranář a vedoucí lezecké skupiny HZS Středočeského kraje Beroun, Vojtěch Štěpánek.
Rychlá záchrana v těchto lokalitách je často neproveditelná bez letecké podpory. Obdobná situace panuje i ve východních Čechách, zejména v oblastech skalních měst nebo horských regionů v Krkonoších. „My ty lidi nijak neodsuzujeme, my jsme tam v tu chvíli od toho, abychom jim pomohli,“ dodal záchranář Jiří Horák.
Ve východních Čechách patří k nejtěžším zásahy oblast Broumovska, Jičínska a také Sněžka se svým okolím. Vysoce nebezpečné jsou také výpravy do hor či skalních měst, kam je oficiálně zakázán vstup.
Co se týče statistik tonutí, tak jen v červenci se v Česku utopilo 49 lidí, přičemž záchranáři museli zasahovat ve 49 případech tonutí dospělých i dětí. Minimálně 16 těchto případů skončilo tragicky. Hlavními příčinami jsou zdravotní komplikace a přecenění sil. „V Mikulově žena středního věku přecenila svoje síly. Přijela záchranná služba a použila kyslíkovou masku,“ sdělila mluvčí ZZS Jihomoravského kraje, Michaela Bothová.
Dalším významným faktorem je konzumace alkoholu, která často vede k nehodám a tonutí. U dětí bývá častou příčinou nedostatečný dozor. „Lidé myslí, že tonoucího uslyší, což ale nemusí být vůbec pravda, lidé se topí velmi tiše,“ uvedla mluvčí pražských záchranářů, Jana Poštová. Případy tonutí jsou běžné i v zahradních bazénech a domácích jezírkách.
Letní měsíce jsou také spojeny s vyšším počtem úrazů, zejména u dětí. V téměř 75 % případů jde o zranění způsobená při sportu nebo hře. „Úrazů přibývá, jakmile děti vylezou ven. Začnou jezdit na kolech, koloběžkách nebo in-linech a nejčastěji končí s úrazy hlavy a poraněním končetin,“ popsala primářka Oddělení dětského urgentního příjmu FN Motol, Jitka Dissou.
