Tunelový komplex Blanka slaví deset let v provozu: stovky milionů vozidel a výzvy dostavby městského okruhu

Tunelový komplex Blanka slaví deset let v provozu: stovky milionů vozidel a výzvy dostavby městského okruhu

Tunelový komplex Blanka v Praze letos slaví desáté výročí svého otevření. Od roku 2015 jím projely stovky milionů vozidel a doprava dlouhodobě roste. Stavba čelila zpožděním, navýšeným nákladům a část trasy dosud není plně zkolaudována. Dokončení zbývajících úseků městského okruhu nyní brzdí právní spory a regionální připomínky.

Deset let provozu a dopravní statistiky

Tunelový komplex byl uveden do provozu 19. září 2015 a během své existence se stal významnou součástí dopravní infrastruktury hlavního města. Nejvytíženějším z tunelů je Dejvický tunel, kterým projelo více než 271 milionů vozidel. Podobné hodnoty vykazují také Bubenečský tunel (~236 milionů) a Brusnický tunel (~266 milionů). Celkově Blankou projely stovky milionů automobilů a intenzita dopravy od roku 2015 vzrostla přibližně o 40 %.

Výstavba, komplikace a náklady

Původní záměr počítal s dokončením už v roce 2011 a rozpočtem kolem 27 miliard korun. Výstavbu však provázely komplikace včetně propadů půdy ve Stromovce, technických úprav a sporů se subdodavateli. Finální náklady se vyšplhaly na téměř 42–43 miliard korun. Část úseku mezi Špejcharem a Pelc-Tyrolkou dosud není plně zkolaudována, správní procesy stále probíhají.

Bezpečnost a provozní události

Za deset let provozu bylo evidováno více než 1 080 dopravních nehod, z nichž 33 mělo závažnější následky. Pozitivní zprávou je, že v Blankách dosud nedošlo k žádné smrtelné nehodě. Operátoři zároveň řešili přes 4 300 případů nepojízdných vozidel.

K dalším sledovaným událostem patří:

• 297 případů jízdy v protisměru
• 479 případů výskytu osob v tunelu (včetně zvířat)
• 17 požárů v dopravních úsecích
• kuriózní situace, jako chodec či skateboardista v tunelu

Celková délka plánovaných uzavírek kvůli údržbě činila 3 780 hodin, z toho 300 hodin připadlo na úplnou uzavírku celého komplexu.

Dopad na město a budoucí plány

Blanka pomohla snížit dopravní zátěž v historickém centru Prahy tím, že tranzitní dopravu převedla pod zem. V některých okolních čtvrtích ale došlo k navýšení intenzity provozu – například v Holešovičkách z 68 tisíc aut denně v roce 2014 na 91 tisíc v roce 2024.

Hlavní výzvou zůstává dostavba městského a pražského okruhu. Projekty jako Radlická radiála nebo připravovaný Hloubětínský tunel jsou v různých fázích přípravy. Procesy územních a stavebních řízení, legislativní změny i připomínky místních spolků však mohou termíny posouvat. Podle aktuálních odhadů by se realizace mohla přesunout až do let 2030–2040.

Tunelový komplex Blanka tak i po deseti letech zůstává klíčovou dopravní stavbou Prahy a jeho provoz i budoucí rozvoj budou hrát zásadní roli v organizaci dopravy v metropoli.