To má pomoci v případě přechodu na distanční formu vzdělávání. MŠMT vyčlenilo cca 20 000 Kč na jednoho učitele s tím, že za prostředky lze koupit technické zařízení nebo software. Prostředky v celkové výši 1,2 mld. korun ale směřují jen do základních škol, a tak nechávají technikou obdobně vybavené střední školy stranou státní podpory.
Veřejné základní školy by měly obdržet 20 000 Kč na každého učitele dle rok starých dat přepočteného počtu jejich učitelů. Kvůli chybějícím aktuálním údajům o stavu učitelských sborů – mimo jiné i z důvodu absence již v minulosti prosazovaného registru učitelů, není ministerstvo schopno potřebnou částku stanovit jinak.
Zásadním problémem je, že alokované prostředky ze státního rozpočtu míří výhradně veřejným základním školám. Přitom mezi velkými ZŠ a středními školami není ve stávající technické vybavenosti učitelů téměř žádný rozdíl. Ze zjištění České školní inspekce vyplývá velmi nízká dostupnost prostředků ICT pro práci jednotlivých pedagogů ve značné části škol všech segmentů. V 40,5 % malých ZŠ, 26,4 % velkých ZŠ a 27,6 % SŠ a VOŠ nemá k dispozici počítač (nebo obdobné zařízení) ani každý druhý učitel. V 23,4 % malých ZŠ, 11,3 % velkých ZŠ a 12,7 % SŠ a VOŠ pak dokonce ani každý čtvrtý. Tato poslední komplexní data jsou ze září 2017.
Štěpán Kment, analytik EDUin, řekl: „Neexistuje důvod, proč by se distanční výuka měla středním školám oproti základním vyhnout, oba segmenty si zaslouží stejnou podporu. Cílem by mělo být v případě přechodu na distanční výuku umožnit maximu žáků připojit se online, aby někteří nezůstali odstřiženi. Je rovněž důležité myslet na to, že nová technika v ZŠ bude potřebovat své správce a prostředky na údržbu a následnou obnovu po jejím zastarání.”
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, dodává: „Je nutné připomenout, že žáci v soukromých a církevních školách si zaslouží při případném přechodu na distanční výuku shodnou podporu, zohledňovat to prostřednictvím navýšeného normativu s ročním zpožděním může být pozdě.”
