Ve Strašnicích, v areálu krematoria v Praze, byl slavnostně obnoven památník věnovaný památce 749 československých skautů, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a pod vládou komunistického režimu. Národní skautský památník byl původně umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo znovu zpřístupněno veřejnosti za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.
Po odstranění byl památník uložen ve skladu krematoria a prahští skauti několik let usilovali o jeho obnovení. Ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara uspořádali finanční sbírku a nyní památník umístěný na Strašnickém urnovém hřbitově slavnostně odhalili.
Odhalení památníku se symbolicky konalo v den, kdy připadlo 75. výročí pokusu o ozbrojený převrat za účasti skautů. V noci ze 16. na 17. května roku 1949 příslušníci Státní bezpečnosti (StB) zlikvidovali pokus protikomunistické opozice o zvrat mocenských poměrů.
Na akci přijeli vzdát hold více než sedmi stovkám padlých skautů další členové skautské komunity, včetně Jiřího 'Rys' Lukšíčka, politického vězně, který byl v roce 1954 odsouzen za velezradu. Lukšíček připomněl obtíže vězněných skautů, jakými byly šestileté tresty odsloužené v jáchymovských dolech.
Po druhé světové válce bylo perzekvovaných více než šest set členů skautského hnutí, přičemž přes jedenáct jich bylo popraveno nebo umučeno. Významné místo mezi nimi má Vladivoj Tomek, člen odbojové skupiny, který zemřel v pankrácké věznici a byl jedním z posledních popravených komunistického režimu.
Nejvíce obětí mezi skauty bylo zaznamenáno za druhé světové války. Mezi nimi byla také Anka Steinová Rothová, Židovka, která se silně angažovala v ženském skautingu. Během války tajně učila židovské děti a byla transportována do Terezína a Osvětimi, kde nakonec tragicky zahynula spolu s malými dětmi v plynové komoře.
Skauting v Česku existuje od roku 1911 a jedním z prvních vedoucích byl František Konáš, profesor na benešovském gymnáziu, který zemřel jako zdravotník na frontě první světové války.
Odhalením památníku v pražských Strašnicích však aktivity skautů nekončí. Plánují také vytvořit pietní stěnu, která by tento památník měla doplnit a poskytnout důstojnější prostor k připomínce padlých skautů.
