Od letošního ledna působí v ZŠ Tusarova sociální pedagožka, která s dětmi a jejich rodinami řeší problémy negativně ovlivňující vzdělávání žáků, vztahy mezi spolužáky či školou a rodinou i celkové klima a prostředí ve třídách. V listopadu Praha 7 uspořádala pro ostatní městské části a zainteresované partnery konferenci, kde představila pozitivní výstupy z dosavadní praxe a otevřela téma opomíjené role sociálních pedagogů v českém školství.
„Sociální pedagog je pro mnoho lidí dodnes nevyjasněný a často poněkud přehlížený pojem. Schází jeho jasné ukotvení v české legislativě, s čímž souvisí i problematické financování této pozice ve školách. Je zde přitom velká potřeba včas rozeznávat a řešit problémy žáků ohrožených školním neúspěchem, dát jim šanci na odpovídající vzdělání a zároveň předcházet nárůstu rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace. To vše nemůže v plné míře řešit učitel, ať už z kapacitních, či odborných důvodů. Přesto podle odhadu Asociace sociálních pedagogů na zhruba 4 300 českých základních školách působí jen několik desítek sociálních pedagogů,“ uvedla radní Prahy 7 pro oblast školství a vzdělávání Hana Šišková.
Praha 7 zavedla pilotní ověření pozice sociálního pedagoga v rámci projektu Implementace case managementu do sociálního poradenství v Praze 7 podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost. První dlouhodobě zapojenou školou do tohoto projektu je ZŠ Tusarova. Od začátku letošního roku zde působí sociální pedagožka Nela Beranová.
„Přestože naši učitelé zpočátku přistupovali k zavedení této pozice trochu skepticky, časem se ukázalo, kolik práce jim příchodem sociální pedagožky ubylo. Zatímco učitel s žákem řeší pouze oddělené problémy typu neomluvená absence, hrubé chování, nedostatečný prospěch atd., sociální pedagog může ze své pozice vyhledávat příčiny těchto jevů. A ty často nalézá v rodinném zázemí žáka a jeho bezprostředním okolí,“ řekla ředitelka ZŠ Tusarova Monika Nezbedová.
Sociální pedagog při práci v terénu zjišťuje celkovou sociální situaci žáků, sleduje fungování základních společenských mechanismů v rodinách a sociální návyky prostředí, které na děti působí. Získává komplexní pohled na situaci, v níž se žáci vyskytují, a může tak lépe řešit negativní dopady na jejich vzdělávání, chování a celkový rozvoj.
„Svou pozici vidím jako klíčovou zejména při komunikaci mezi školou a rodinou. Když rodina, žák i škola cítí podporu a pochopení, tak to proces pomoci velmi usnadňuje. Sociální pedagog je prostředníkem, mediátorem, průvodcem a zároveň tvoří pomyslnou spojnici mezi všemi stranami. Svou roli také vnímám jako pomocnou ruku učitelům, kteří jsou v první linii a jako první si obvykle všímají signálů, které u žáků mohou znamenat volání o pomoc,“ vysvětlila sociální pedagožka Nela Beranová.
Za dobu své dosavadní činnosti v ZŠ Tusarova se nejen Nela Beranová, ale i další zapojení odborníci, s nimiž paní Beranová spolupracuje (etopedi, psycholové, psychoterapeuti apod.), věnovali přibližně 60 českým i ukrajinským žákům a jejich rodinám, kterým pomáhali řešit různé zátěžové situace s dopadem na chování či prospěch dítěte ve škole. Sociální pedagog nemůže být při řešení situace dítěte osamocen, spolupracuje proto s pracovníky školního poradenského pracoviště v rámci dané školy a externími odborníky, kteří jsou v tomto případě hrazeni z výše uvedeného projektu. Zároveň využívá další sociální a návazné služby propojené v rámci projektu tzv. lokálním koordinátorem.
„Počet sociálních pedagogů v Praze 7 nyní rozšiřujeme, ať už prostřednictvím našeho projektu, či s využitím příspěvků, které na tuto agendu vyčlenilo hlavní město v rámci balíčku pomoci Pražanům. Těší mě, že již inspirujeme další školy, které si své sociální pedagogy hledají samy, a že se nám zároveň daří otevírat toto opomíjené téma na celopražské a celorepublikové úrovni. Děkujeme také zástupcům ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí, kteří se této problematice věnují a rovněž se zúčastnili naší nedávné tematické konference,“ doplnila radní Hana Šišková.
