Novela snižuje od 1. července 2022 měsíční platbu ze státního rozpočtu za tzv. státní pojištěnce z 1 967 Kč na 1 567 Kč. Průměrná měsíční platba za celý rok 2022 tak dosáhne výše 1 767 Kč, čímž zůstane zachována na úrovni roku 2021.
I přes zachování platby za státní pojištěnce na úrovni loňského roku dosáhne podíl těchto plateb na celkových výdajích státního rozpočtu stejně jako v roce 2021 rekordní hodnoty 6,6 %, přičemž dlouhodobý průměr je pouze 4,6 %. Státnímu rozpočtu přitom tato novela letos ušetří 14 mld. Kč, o které byl mj. snížen původně navrhovaný deficit rozpočtu ve výši 376,6 mld. Kč až na aktuálních 280 mld. Kč. Současně platí, že za poslední tři roky se roční odvod státu na platby za státní pojištěnce téměř zdvojnásobil, když vzrostl z 68 mld. Kč v roce 2018 na 126 mld. Kč v roce 2021. I díky tomu vykazují zdravotní pojišťovny ke konci letošního dubna celkové zůstatky ve výši 57,5 mld. Kč.
„Chci zdůraznit, že kvalita a dostupnost zdravotní péče nebude nijak ohrožena a stejně tak novela nemá žádný vliv na schváleném navýšení mezd ve zdravotnictví o šest procent. Zdravotní pojišťovny mají ke konci dubna v rezervách přes 57 miliard korun a bezúčelné hromadění dalších miliard na úkor zvyšování státního dluhu by nebylo hospodárné,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ten zároveň při diskusi ve Sněmovně sdělil, že vládní koalice chystá k novele pozměňovací návrh obsahující transparentní valorizační mechanismu. S jeho využitím bude příspěvek za státní pojištěnce každoročně automaticky valorizován obdobným způsobem jako v případě valorizace důchodů, tedy na základě vývoje reálných mezd a inflace. Tyto údaje jsou běžně sledované a predikované v rámci makroekonomické predikce ČR, kterou pro účely příprav návrhů státního rozpočtu pravidelně připravuje Ministerstvo financí a nezávisle hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy. Oproti jiným diskutovaným možnostem řešení tento přístup reflektuje mimořádné negativní nákladové (inflační) šoky. Dopady stárnutí populace se navíc budou projevovat nejen v důchodovém systému, ale též v systému veřejného zdravotního pojištění, proto je logické použít v obou systémech obdobný valorizační mechanismus.
Doposud zákon umožňoval kabinetu měnit každý rok nařízením vlády tzv. vyměřovací základ a tím pádem i výši platby za státní pojištěnce na další rok. „Jsme první vládou, která zavádí v této oblasti transparentní, funkční a předvídatelný valorizační mechanismus. Slíbili jsme tento krok v programovém prohlášení, neboť díky němu skončí systém nedůstojného handrkování se o výši platby, kterého jsme byli často v minulosti svědky,“ řekl k připravovanému návrhu ministr financí.
