Hlavním cílem státního rozpočtu je využít nízkou úroveň veřejného zadlužení České republiky k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.
Státní rozpočet bude po započtení příjmů z EU v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1488,3 mld. Kč, výdaji ve výši 1808,3 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 187,5 mld. Kč. Parametry rozpočtu jsou významně poznamenány dopady probíhající pandemie, přesto je v souladu s vládními prioritami nastaven stimulačně. Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace, zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce.
„Rozpočet na rok 2021 je investicí do rychlého návratu k normálu. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství nebo investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává nohy ekonomice růstem zdanění či nesystémovými škrty“, říká ministryně financí Alena Schillerová.
Příjmy státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 klesají o 89,8 mld. Kč.
Největší pokles je zaznamenán u daňových příjmů o 82,6 mld. Kč, a to v důsledku poklesu ekonomiky i přijatých opatření ve prospěch daňových poplatníků (například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či snížení DPH na podporu vybraných sektorů hospodářství) a u příjmů ze sociálního zabezpečení o 37,9 mld. Kč. Oproti tomu ke zvýšení dochází zejména u příjmů z Evropské unie v rámci nového Nástroje na podporu oživení a odolnosti o 25 mld. Kč.
Výdaje státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 rostou o 190,2 mld. Kč. Zvýšení výdajů zahrnuje zejména následující priority:
zvýšení průměrného starobního důchodu o 839 Kč, tj. o 5,8 %. Celkové výdaje na důchody se tak meziročně zvyšují o 29,5 mld. Kč;
zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, o 52,8 mld. Kč;
zvýšení kapitálových výdajů o 40,8 mld. Kč;
navýšení výdajů na školství o téměř 20 mld. Kč, z toho:
zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o 13,1 mld. Kč;
Obsaženo je navýšení platů o 9 %, čímž dochází ke splnění cíle z Programového prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů učitelů minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. zajištění průměrného platu učitele ve výši cca 45 450 Kč;
zvýšení objemu prostředků na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o 2 mld. Kč;
Obsaženo je navýšení platů o 4,3 %, čímž dochází ke splnění cíle z Programového prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. zajištění průměrného platu ve výši cca 24 100 Kč;
„Předložený rozpočet přináší rekordní investice do budoucnosti České republiky a zásadně navyšuje výdaje do zdravotního systému, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí boje s pandemií, a které pocítí pacienti na kvalitě poskytovaných zdravotních služeb. Zvyšuje také životní úroveň důchodců a posiluje české školství. Je to rozpočet, který přináší perspektivu v brzké uzdravení naší ekonomiky a co nejrychlejší návrat k předkrizovému vývoji,“ říká ministryně financí a uzavírá: „Míra úsporných opatření ve výši pěti procent provozních nákladů státu byla nastavena tak, aby byla rozpočtově přínosná, ale zároveň nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání.“
