Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní.
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků se mezičtvrtletně zvýšila o 37,3 mld. korun. Zejména nízká srovnávací základna ovlivnila mimořádně vysoký meziroční přírůstek hrubé přidané hodnoty ve výši 114,7 mld. Návrat ekonomiky ke standardnímu režimu fungování byl spojen i s výrazným růstem mzdových nákladů, které byly meziročně vyšší o 42,2 mld. korun. Ve 2. čtvrtletí také došlo k oživení investiční aktivity, kterou především u nefinančních podniků pandemický režim značně utlumil.
Domácnosti mohly čerpat především z výrazného nárůstu mzdových příjmů, které byly ve 2. čtvrtletí meziročně vyšší o 62,7 mld. korun. Jarní uvolnění restrikcí zlepšilo i situaci podnikatelů zařazených do sektoru domácností, jejichž příjmy z podnikání rostly meziročně i mezičtvrtletně. Výrazné zvýšení příjmů doprovázel i prudký růst spotřeby.
„Znovuotevření obchodů a služeb samozřejmě vedlo k silnému nárůstu spotřeby. Domácnosti ale nezapomněly ani na investice, které byly meziročně vyšší o 14 miliard korun. Na velmi vysoké úrovni se dál držela i jejich míra úspor,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.
Ekonomické oživení v průběhu 2. čtvrtletí přineslo také výrazné navýšení příjmů vládních institucí – zejména přijatých daní a sociálních příspěvků. Příjmy celkově meziročně vzrostly o 81,5 mld. korun. Spolu s tím postupně slábla nutnost opatření na stabilizaci ekonomické a zdravotnické situace, výdaje vládních institucí ale byly i tak vyšší o 43,0 mld. Vyšší byly zejména náhrady zaměstnancům, sociální dávky a naturální sociální transfery a dotace. Výsledný deficit dosáhl 57,4 mld. korun a byl meziročně nižší o 38,5 mld. Dluh dosáhl 2 517,0 mld. korun.
Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.
