Dostavba pražského vnitřního okruhu výrazně podraží. Podle nově schváleného dokumentu pražských radních se nyní náklady na dokončení odhadují na 113 miliard korun bez DPH, což je o 20 miliard více než bylo plánováno před dvěma lety. Významný nárůst nákladů je způsoben inflací i změnami v plánování projektu.
Město v září 2022 požádalo o územní rozhodnutí, avšak současné plány zahrnují podání žádosti o společné povolení. To je důležité proto, že posudek EIA, kritický pro stavbu, vyprší v říjnu 2027 a nebude možné ho prodloužit. Důvodem je, že stát vyřadil stavbu okruhu ze zákona o liniových stavbách, což znemožňuje opětovné prodloužení platnosti posudku EIA.
Pokud do podzimu 2027 nebude alespoň částečně uděleno povolení k výstavbě, hrozí prodloužení přípravy projektu až o deset let. Schválený dokument naznačuje, že získání nového schválení od magistrátu může být složité, což staví město před výzvu v úzkém časovém limitu.
Nedokončený úsek vnitřního okruhu na severovýchodě Prahy má měřit celkem 11 kilometrů. Skládá se ze tří hlavních částí: první část propojí Pelc-Tyrolku s Libní, druhá povede z Balabenky do Strašnic a třetí, Libeňská spojka, propojí Balabenku s dálnicí D8.
Významnou část trasy, zhruba 8,5 kilometru, mají tvořit tunely; vyšší náklady souvisí i se změnou plánu, který nyní předpokládá rozsáhlé tunelové úseky. Město v září roku 2022 požádalo o územní rozhodnutí, ovšem řízení stále probíhá a není dokončeno, neboť potřebná změna v územním plánu ještě nebyla přijata.
Z důvodu časového tlaku se město rozhodlo požádat o spojení územního a stavebního řízení v jediném procesu. Ten zahrnuje potřebu přepracování dokumentace, což umožňuje právní podmínky pro krajně naléhavou situaci. Kromě toho musí být projekt koordinován s plánovanou rekonstrukcí pražského železničního uzlu, jehož zahájení se očekává v příštích letech.
Pražský okruh je významnou dopravní infrastrukturou, která spojuje město a jeho obyvatelstvo. Aktuálně jsou úseky fungující včetně tunelu Blanka a dalších spojení na západě a jihu metropole. Východní část dosud není dokončena, což ztěžuje dopravu uvnitř města, kde žije přibližně půl milionu obyvatel. Zahájení stavby sahá až do 80. let minulého století, přičemž poslední rozšíření v podobě tunelu Blanka bylo otevřeno v roce 2015.
