V pražských školkách a dětských skupinách ubývá dětí, zatímco střední školy se potýkají s rekordním zájmem. Obsazenost mateřských škol klesla na 85 procent a většina dětských skupin hlásí volná místa. Hlavními příčinami jsou nižší porodnost a silnější konkurence mezi předškolními institucemi.
Zatímco o přijetí na střední školu se v Praze vede doslova boj, školky a dětské skupiny hlásí volná místa. Aktuální obsazenost mateřských škol dosahuje přibližně 85 procent. Důvodem je nižší porodnost, která zároveň zvyšuje konkurenci mezi školkami a dětskými skupinami.
Podle průzkumu Asociace provozovatelů dětských skupin nemá od září plnou kapacitu 70 procent zařízení. Třetina z nich přitom upozorňuje, že volná místa přesahují třetinu kapacity, což už pro mnohé znamená existenční problém.
Pokles zájmu o dětské skupiny odborníci spojují s demografickým vývojem. Dalším faktorem je fakt, že některé mateřské školy začaly přijímat i dvouleté děti. Ačkoli by přednostně měly přijímat děti od tří let, pokud mají volná místa, mohou vzít i mladší. To ovlivňuje především menší soukromé skupiny, které tak přicházejí o část klientely.
Situace se liší podle lokality. Například Klub Slunečnice v Letňanech je podle provozovatelky Martiny Röhlichové plně obsazený a zatím nepociťuje výraznou konkurenci ze strany mateřských škol. Upozorňuje však, že v některých částech města působí mnoho dětských skupin na malém prostoru, a proto o zájmu často rozhoduje především kvalita poskytované péče.
Naopak v Řepích nyní kapacity zdaleka naplněné nejsou. Podle provozovatele Olega Gricyka je aktuálně obsazeno přibližně 62,5 procenta míst, což nestačí na pokrytí provozních nákladů. Důvodem je i skutečnost, že část dětí odešla do státních mateřských škol, které nabízejí bezplatné vzdělávání.
Ředitelka školky Letenská na Malé Straně Jitka Matlasová uvedla, že v jejich zařízení se děti mladší tří let přijímají jen tehdy, pokud tam už dochází jejich starší sourozenec. Dodala, že i zde se projevuje pokles porodnosti, kvůli kterému letos školka není plně obsazená. Podobná situace je i v MŠ Letohradská v Holešovicích, kde letos přijali asi 35 dvouletých dětí, přesto je kapacita naplněna jen těsně.
Podle údajů České školní inspekce byly pražské školky ve školním roce 2019/2020 naplněny z 92 procent. O rok později se obsazenost snížila o sedm procentních bodů. Ministerstvo školství očekává, že v příštím roce klesne na 82 procent a pokles bude pokračovat až do roku 2030. Podle prognózy by se počet dětí měl začít zvyšovat kolem roku 2034.
Nový zákon umožnil vznik tzv. sousedských dětských skupin, které mají nabídnout menší formu péče o děti. V Praze se ale tento koncept příliš neujal – většina nových skupin vznikla v Jihomoravském, Středočeském a Zlínském kraji. Pražské skupiny naopak často bojují o přežití kvůli menšímu počtu dětí.
Od příštího roku musí města a obce zajistit místo pro všechny děti od tří let buď v mateřských školách, nebo v dětských skupinách. Podle zástupců městských částí Praha 2, 3, 4, 7, 10, 11 a 12 jsou na tuto povinnost připravené. Praha 5 díky nové výstavbě zvýšila kapacity mateřských škol a Praha 8 investuje do vzniku nových skupin v Karlíně a Libni, a to i s využitím dotací z Národního plánu obnovy.
V hlavním městě se loni narodilo 12 085 dětí, což je nejnižší hodnota na jednu ženu v celé republice. Počet obyvatel ale roste, a to zejména díky přistěhovalectví. Podle prognózy Institutu plánování a rozvoje Prahy bude počet dětí ve věku tři až pět let do roku 2050 vyšší o zhruba 24 procent, a to navzdory dlouhodobě nízké porodnosti.