Pražské metro, které je klíčovým prvkem dopravní infrastruktury hlavního města České republiky, se naposledy rozrostlo před deseti lety, kdy byla rozšířena trasa A. Tehdy byly otevřeny čtyři nové stanice: Nádraží Veleslavín, Bořislavka, Petřiny a konečná Nemocnice Motol. Tento krok pomohl obsloužit nové oblasti Prahy a výrazně zvýšil komfort cestujících. Od té doby však metro čeká na další rozšíření, zejména v podobě plánované trasy D, která se však potýká s řadou komplikací.
Výstavba zmíněných čtyř stanic začala již v roce 2010 a trasa A se s tímto rozšířením stala dřeví dílem metra v Praze, ale stále zůstává nejkratší linkou se svou délkou šest kilometrů a sedmnácti stanicemi. Nejvyužívanější ze čtveřice nových stanic je Nádraží Veleslavín, která slouží jako důležitý přestupní uzel pro cestující na letiště a pro příměstské autobusové linky. I když bylo plánováno přivést trasu až k letišti v Ruzyni, nakonec došlo ke zkrácení kvůli finančním omezením.
Trasa D, která by měla být dalším rozšířením sítě pražského metra, se stále připravuje, i když byla schválena již v roce 2013. Změny v územním plánu a další komplikace, včetně pandemií a sporů o stavební povolení, vedly k výrazným prodlevám v realizaci tohoto ambiciózního projektu. Nicméně letos na jaře začala výstavba prvního úseku z Pankráce na Olbrachtovu, přičemž budoucí trasa by měla být částečně automatizována a vybavena moderními lehkými vlaky nové generace.
Cena za tuto novou linku se odhadovala v roce 2014 na 60 miliard korun, avšak s postupem času se zvýšila na přibližně 100 miliard korun. Nejnovější změny a další zkoumání možností spojení nových úseků metra stále pokračují, a to včetně výběru dodavatelů a schvalování potřebných změn v územním plánu.
Tento postupný vývoj ukazuje na složitost a dlouhodobou perspektivu plánování a budování nových projektů, které mají za cíl zvýšit efektivitu hromadné dopravy a zlepšit spojení různých částí města pro jeho obyvatelé i návštěvníky.
