Náhoda, či vesmír... No my se můžeme nechat inspirovat dalším velikánem naší historie Nikolem Teslou „Pokud bychom odhalili velkolepost čísel 3, 6 a 9, měli bychom mít klíč k vesmíru.“ Že by měl roman nějaké indicie? Čísla, symboly, „Arteglyfy“ odkazují v rámci této jedinečné expozice nauniverzální způsob komunikace. Jaké jsou jejich odkazy? Autorově celoživotní tvorbě dominují ruce, gesto přináší poselství, zrcadlí postoj, zanechává vzkaz. roman nikdy nepodsouvá odpovědi, naopak burcuje k otázkám. Na přelomu let 1996/97 techniku své kresby povyšuje na malbu a za téměř tři desetiletí hraje u autora opět svůj prim právě přiznaná kresba, jako ta nejautentičtější podstata. Tu, v expresní zkratce, roman dotváří akrylovými nánosy, ze kterých cítit kouzlo akvarelu nořícího se do hloubek plasticity. Kresba, ten neochvějný základ – určuje, ohraničuje a definuje poselství autora.
Turcel nebojácně formuje své “Arteglyfy”, každé číslo nachází identitu ve vlastním jedinečném logu, jeho význam je jasně formován vizuálním postojem. V paradoxu, který přináší odraz ale i výsměch současné doby, je každé číslo svlečeno do naha, do své podstaty. Autor zamýšlí vytvořit 52 finálníchčíselných výpovědí jako základ výkladových karet.
Téma loga roman poprvé otevřel již v souboru 7 hříchů z roku 2016 (2 z nich, Pýchu a Lenost můžete osobně poznat v rámci této výstavy). Autor zde, při tématu hříchů, logo záměrně modifikoval a to v přímé kritice posednutí nebo závislosti na obchodních značkách. Avšak nyní u „Arteglyfů“ již logovědomě „pre-logo-váva“ a ohýbá jej ve vlastní neochvějné interpretaci.
Číslo je pro autora podstatné, on sám stojí za jeho posvátným významem. Na druhé straně ho vnímá i ve své lehkosti, jako platformu možností samotného osudu, kde všechny stávající predispozice zápasí s vůlí a silou samotného individua. Autoportrét romana turcela je výsledkem 15letého vnímáníbitevního pole celosvětové/společenské ztráty identity. Autor kriticky nahlíží na téma, asociace a jejích protipólů.
Na trh jde s vlastní kůží, s dílem,ve kterém se jeho tvář zhmotňuje v multiplikaci samotného umělcova podpisu. „Kdo jsem? Jsem?” Pro nás nastavuje zrcadlo, tvář se stává šifrou, kódem nesoucím se vesmírem. Virtuální realita, kterou pro mnohé odstartoval Facebook a další platformy, nemilosrdněpřevrstvila naši realitu a „osvobodily“ nás od psaní rukou, místo toho se populací ztenčují a prodlužují palce aby lépe ovládaly své klávesnice. Návštěvníkovi interaktivně nabízí účastnit se tohoto projektu.
Kde: Slovenský dom, Soukenická 3, Praha 1
Zahájení výstavy: úterý 6.9.2022 v 18h
Kurátorka výstavy: Katka Pračková
Termín výstavy: 7.9. - 7.10. 2022
(1974) - výtvarník, designér, galerista (člen ZVUZS a SVU)
Narodil se v květnu 1974 v Bojnicích v Československu. Výtvarné tvorbě s využitím širokého spektra technik a jejich kombinací se programově věnuje od svých osmnácti let. Profesionálně působí jako grafik, designér a galerista. Aktuálně tvoří v Praze. Výtvarná tvorba romana turcela je determinována silnou potřebou burcovat k zamyšlení a klást otázky.
K jejímu vyjádření využívá originální arzenál pro něj typického výtvarného tvarosloví. V jeho obrazech dominuje ztvárnění lidského těla, ZVLÁŠTĚ RUCE, jako jejího nejkultivovanějšího nositele. Zároveň je jakýmsi filozofickým rozvinutím michelangelovského témata božské ruky podávané Adamovi, dotykkteré je zachraňující a Léčivý. Měkkost a lazúrnosť malířského podáními lidského těla, přiznávající často přírodní nebo šepsový podklad, táhlost a jistá něha figur přítomných na plátně, zas El Grecovu tvorbu.
V posledních letech se roman turcel věnoval filozoficky uceleným, nekomerčním projektům. Například, v projektu Podejme si ruce názvy a obsahy děl přiřadil k známým světoobčanům, kterých oslovil, aby vlastní rukou vepsali svůj odkaz do jeho obrazů. Doposud tak učinil zpěvák Sting, režisér Miloš Forman, zpěvák Peter Dvorský a tibetský duchovní a světský vůdce Dalajlama.
Na Náplavce v roku 2021 vytvořil 4,3m vysokou sochu z použitých plechovek, které nasbíral v Praze. Pokud jde o prezentace jeho děl, rád využívá veřejné prostory s volným pohybem Lidí. Vychází to z jeho upřímné snahy umění šířit, konfrontovat jej nejen s úzkým okruhem zasvěcenců. Tuto snahu dokazuje i výstavami, které realizoval v parcích, ulicích či obchodních domech
Text: Katka Beňadik Pračková - kurátorka výstavy /Yellowstone National Park, USA, září 2022
Foto: Roman Turcel