Takzvaná biopopelnice je tedy ideálním společníkem i na podzimní sezonu. To je samozřejmě dobrá zpráva pro zahrádkáře a majitele rodinných domů. Z třídění bioodpadu mohou profitovat i běžné domácnosti. Ty při celoroční separaci bioodpadu ušetří peníze za svoz směsného odpadu.
Podle rozborů tvoří biologicky rozložitelná složka odpadu více než třetinu obsahu odpadových nádob.
„Pokud odečteme živočišnou složku, kterou nelze kompostovat, zjistíme, že rostlinný bioodpad tvoří zhruba pětinu obsahu pražských popelnic a kontejnerů na směsný odpad,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Jde přitom o cenný zdroj živin, který lze využít třeba pro výrobu kompostu pro pražskou zeleň. Naopak nejméně vhodná je bioodpad pro energetické využití.
„Separace bioodpadu reflektuje principy cirkulární ekonomiky. Dříve u nás šlo o sezónní službu, nyní se Pražané přiklání k celoroční separaci,“ pokračuje mluvčí největší pražské svozové společnosti.
Od 1. ledna do 1. října letošního roku svezly svozové společnosti 5004 tun biologicky rozložitelného odpadu z pražských domácností. To je více než za celý rok 2020, kdy to bylo 4995 tun.
„Za nárůstem objemu stojí snížení poplatku za biopopelnici a zavedení svozu tohoto typu odpadu do systému pražského odpadového hospodářství. Věřím, že v následujících letech se třídění bioodpadu stane stejně samozřejmým jako například třídění plastu,“ komentuje průběžné statistiky náměstek primátora Petr Hlubuček.
Hlavní hvězdou biopopelnice
Biopopelnice je speciální nádoba uzpůsobená na důkladné provzdušnění odpadu a odvod vlhkosti. Cílem je zachovat vlastnosti uloženého odpadu pro další kompostování. Ve spodní části je mřížka oddělující pevnou část bioodpadu od kapalné složky. Ta se postupně odpařuje.
„Nádobu si může objednat vlastník nemovitosti, bytové družstvo či SVJ,“ připomíná Mana.
Aktuálně se v metropoli nachází 15914 nádob. Převažují menší 120litrové nad většími o objemu 240 litrů.
Jak třídit bioodpad
Do nádob lze odhazovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, čajovou sedlinu, zeminu z květináčů, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu. Naopak do nádob nepatří žádné sáčky, bioplasty, skořápky, oleje, tuky, podestýlky domácích zvířat, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata nebo mléčné výrobky.
Pokud Pražané tápou, mohou si ověřit informace na stránkách Pražských služeb. Společnost navíc připravila několik informačních materiálů.
