V srdci Prahy byla slavnostně odhalena vzpomínka na oběti, které přišly o život během invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následujících protestů v srpnu 1969. Autorem památníku je renomovaný malíř a sochař Jiří Sozanský. Na jeho tvorbě se podílel architekt Josef Pleskot a celou událost doprovázel kytarista Michal Pavlíček se svou hudbou.
Sozanský uvedl, že je pro něj nepochopitelné, proč jména těch, kteří zahynuli, zůstávají v podstatě anonymní. „Považuji tento památník za první krok k ukončení ostudného mlčení,“ prohlásil a zároveň vyzval k udělení státních vyznamenání in memoriam těmto obětem.
Slavnostního odhalení se zúčastnilo několik stovek lidí, včetně veřejných osobností a pamětníků událostí. V září pak budou na Kampě umístěny naučné panely, které představí dobové fotografie a texty, jež připravil Vojenský historický ústav.
Invaze začala v noci 21. srpna 1968 a už první den okupace si vyžádal desítky životů československých obyvatel. První výročí okupace, ve dnech kolem 19. až 21. srpna 1969, vyvolalo vlnu protestních demonstrací. Brutální reakce vládnoucího režimu měla za následek smrt celkem sedmi lidí; pět z nich bylo zastřeleno, zatímco další oběti zahrnovaly ženu na skútru a neznámého vojáka.
Na potlačení nepokojů bylo nasazeno kromě jednotek Veřejné bezpečnosti a ministerstva vnitra také přibližně 20 000 vojáků a 27 000 příslušníků milicí. Zadržených osob bylo celkem zhruba 2 400. Brutalitu zásahy legalizovalo Federální shromáždění již 22. srpna přijetím tzv. pendrekového zákona.
„Události kolem prvního výročí srpna 1968 lze označit za dny hanby. Nejen kvůli samotné okupaci, ale také kvůli zradě mnoha politických představitelů na vlastních občanech,“ uvedl Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Jiří Sozanský, který se ve svém umění zaměřuje na člověka v mezních situacích, ať už ve válce či totalitních režimech, má za sebou dlouhou uměleckou kariéru. Od své první výstavy v roce 1976 v Terezíně pracoval na mnoha významných dílech, včetně Památníku obětem komunismu a Památníku politických vězňů ve Valdicích. Sousoší s názvem 68/69 vytvořil z vlastních prostředků jako trvalou připomínku obětí.
