Ministerstvo vnitra připravilo novelu ústavního zákona o bezpečnosti a navazující novelu krizového zákona, která změny ústavního zákona rozpracovává. Jde o zásadní úpravu bezpečnostní a krizové legislativy, která vychází ze zkušeností z první i druhé vlny koronaviru.
„Pandemie koronaviru nám ukázala, že musíme zásadně novelizovat krizovou legislativu. Jen tak zvýšíme akceschopnost státu a naše možnosti, jak řešit podobné krizové situace,“ uvedl ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Obě novely teď bude schvalovat poslanecká sněmovna.
Hlavní novinkou je možnost vlády vyhlásit na 30 dnů celorepublikově nebo jen v části země stav nebezpečí ve chvíli, kdy intenzita ohrožení nedosahuje nouzového stavu. Vláda, stejně jako hejtmani, by ve stavu nebezpečí mohla například nařídit omezení pohybu nebo pracovní povinnost, na rozdíl od nouzového stavu by ale nešlo mimo jiné omezit podnikatelskou činnost. Stav nebezpeční tedy bude mírnějším stupněm než nouzový stav a stejně jako nouzový stav ho může zrušit poslanecká sněmovna.
I s ohledem na to, jak se fungování Ústředního krizového štábu osvědčilo v praxi, zakotvuje ho MV do ústavního zákona o bezpečnosti jako pracovní orgán vlády pro řešení krizových situací. Jasně vymezuje působnost Ústředního krizového štábu, jeho úkoly i složení.
Vláda také získá možnost vydat v době krize nařízení, kterým prodlouží správní lhůty i platnost dokladů, v případě nutnosti bude možné o šest měsíců prodloužit volební období a posunout termín voleb. Odklad voleb však bude možný pouze jednou, nikoliv opakovaně. Stejně tak novela krizové legislativy neobsahuje omezení práva občanů na poskytování informací.
Reforma bezpečnostní a krizové legislativy upravuje jiné oblasti než pandemický zákon Ministerstva zdravotnictví, který řeší pouze ochranu veřejného zdraví v době současné pandemie. Tato reforma řeší navíc důležité bezpečnostní a krizové oblasti, na které se návrh Ministerstva zdravotnictví nezaměřuje.
