Rozhýbalo Národní plán obnovy jako zdroj dalších financí pro kulturu. Připravilo zásadní novely zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu, a novelu autorského zákona. Podpořilo kulturní a kreativní odvětví, včetně systematické podpory filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek a získalo unikátní zápis do registru UNESCO.
„Letošní rok nebyl jednoduchý pro nikoho. A v dobách ekonomických krizí by se mohlo zdát, že kultura je jen určitá nadstavba. Ale není to tak. Naopak. Kultura nás spojuje, dělá svět lepším a v těžkých dobách nám dává naději. Nese hodnotu sama o sobě. A proto má i v horších časech zásadní roli. Nezpochybnitelné je totiž její postavení na poli sociální soudržnosti a vytváření kulturních a uměleckých hodnot, které tvoří identitu každého národa. A role státu je pak v podpoře finanční i v oblasti zákonodárství či prezentaci v zahraničí. Věřím, že kroky, které jsme v těchto zásadních oblastech úspěšně zrealizovali, přinesou kultuře potřebné zázemí a jistoty,“ říká k úloze a podpoře kultury ministr Martin Baxa.
Rekordní rozpočet pro příští rok
V rámci novely státního rozpočtu 2022 získal rozpočet ministerstva kultury po dohodě s ministerstvem financí doplňující zdroje pro filmové pobídky, které pomohou zajistit stabilizaci systému, a zároveň zdroje pro objekty příspěvkových organizací, které spravují národní kulturní dědictví a musí reagovat na zvyšující se ceny energií. Konkrétním krokem je zastropování cen energií pro poskytovatele veřejných kulturních služeb bez zřizovatele stejně jako u kulturních institucí zřizovaných státem.
V roce 2023 bude Ministerstvo kultury hospodařit s částkou, která je i při zohlednění „covidových roků“ v absolutní hodnotě návrhu rozpočtu nejvyšší, jakou kdy ministerstvo kultury mělo. Kapitola ministerstva kultury činí 18, 498 miliardy korun. Jde tedy o více než jednadvaceti procentní navýšení oproti schválenému rozpočtu na rok 2022, který činil 15, 23 miliard korun. Návrh rozpočtu ministerstva kultury pro rok 2023 je tak o 3, 3 miliardy korun vyšší než v roce 2022.
Podpora kulturních a kreativních odvětví je jednou z priorit této vlády. První podporu získala již v tzv. omikronové době, kdy ministerstvo kultury prosadilo v rámci opatření realistický scénář. Dodržování a kontrola opatření, ale nikoli uzavření kulturních institucí. Restartu kultury pomohly také kompenzační covidové programy.
Národní plán obnovy (NPO)
V rámci Národního plán obnovy může kulturní a kreativní sektor do roku 2025 získat 5,5 miliardy korun. Díky tomu, že se podařilo celý proces rozběhnout, byly v květnu 2022 rozděleny první finanční prostředky. V komponentě Rozvoj kulturního a kreativního sektoru je 5 iniciativ, v jejichž rámci jsou postupně vypisovány jednotlivé výzvy. V současné době jsou čtyři výzvy již uzavřeny včetně přidělení finančních prostředků (např. projekty mezinárodní umělecké a odborné spolupráce, projekty kreativního učení či podpora výzkumných projektů k problematice statusu umělce) a pět výzev je v procesu hodnocení (např. rozvoj regionálních kulturních a kreativních center či digitalizace kulturních statků). V prosinci 2022 byla vyhlášena výzva mapování a tvorba regionálních strategií kulturních a kreativních odvětví a pro rok 2023 je připraveno dalších jedenáct výzev. Část podpořených projektů se realizuje v letošním roce, část příjemců využije poskytnutou dotaci na náklady spojené s přípravou projektů na příští rok. NPO přináší výzvy, jichž se mohou účastnit i obce a kraje, zlepšit tak svou kulturní infrastrukturu a podpořit uměleckou komunitu.
Oblast médií a audiovize
Nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií jsou klíčové. Do legislativního procesu jsme připravili novely zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu, které umožní zapojení Senátu do volby Rad České televize a Českého rozhlasu. Navíc se navrhuje zrušit odvolatelnost Rad jako celku, čímž se posílí jejich stabilita a odolnost proti nežádoucím vlivům. Obě novely prošly prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Pracovní skupina, která problematiku řeší, již začala fungovat a do budoucna se bude zabývat zejména financováním veřejnoprávních médií.
Významný posun v oblasti filmových pobídek.
Filmové pobídky patří mezi priority Vlády ČR. Pro letošní rok na ně bylo v původním návrhu rozpočtu alokováno 800 milionů korun. Novela státního rozpočtu 2022 pak do systému doplnila navíc 570 milionů korun. S další podporou se počítá i v letech 2023 a 2024. Zároveň byla ve spolupráci s ministerstvem financí nalezena cesta, jak systém pobídek odblokovat. Než bude dokončena novela zákona o audiovizi, byly v rámci novely zákonů, které se mění v souvislosti se zákonem o službách platforem pro sdílení videonahrávek, zastropovány filmové pobídky ve výši 150 milionů korun na jeden projekt. Zvýšením objemu financí a zavedením limitu se podařilo odblokovat současný stav, kdy množství již zaregistrovaných projektů stále čeká na realizaci a bude se tak moci natáčet i v následujících letech. Omezení by mělo také zlepšit přístup k pobídkám pro české producenty.
Potřebnou novelu zákona o audiovizi připravujeme na rok 2023. S ní souvisí transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Pracovní skupina pro přípravu novely legislativy již zahájila svoji činnost.
Na počátku roku 2023 nabude platnosti novela autorského zákona. Návrh měla projednat Poslanecká sněmovna již v minulém období a nestalo se. Proto současné vedení hned po nástupu předložilo zákon k projednání vládě. K zásadním novinkám, které přináší, patří například nové právo vydavatelů periodik a úprava odpovědnosti tzv. úložišť. Podle nového práva budou muset internetové společnosti uzavírat s vydavateli periodik licenční smlouvy a platit jim přiměřenou odměnu. Pokud jde o tzv. úložiště, je cílem zajistit, aby se na nich nevyskytoval obsah proti vůli autorů a stanovuje jim povinnost získat od autorů licenci. Zjednodušení poskytování licencí k užití digitalizovaného kulturního dědictví paměťovými institucemi pak usnadní muzeím a galeriím zpřístupňovat online digitalizované sbírkové předměty, a to zejména tzv. díla nedostupná na trhu. Cílem novely je také přizpůsobit výjimky z autorských práv digitálnímu prostředí.
Prosadili jsme zákon o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie. Tímto zákonem Česká republika adaptuje svůj právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) z roku 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, které má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.
Zákon o veřejných kulturních institucích
Ministerstvo kultury s využitím vyhodnocení a podkladů Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů připravuje zákon o veřejných kulturních institucích s cílem sjednotit postoje k hlavním okruhům úpravy. Na to bezprostředně navázala i nezbytná spolupráce především s ministerstvem financí. Probíhají rovněž pracovní jednání se zástupci živého umění. V polovině roku 2023 by podle návrhu plánu legislativních prací vlády na rok 2023 měl být návrh zákona předložen vládě.
Podpora paměťových institucí
Velkou pozornost věnuje ministerstvo kultury paměťovým institucím a připomínání obětí totalitních režimů 20. století. Po dlouhých letech diskuzí začala realizace výstavby Památníku Lety. V červenci proběhlo slavnostní zahájení demolice areálu bývalého vepřína a Muzeum romské kultury, příspěvková organizace ministerstva kultury, tak mohlo začít budovat nový památník jako ucelený koncept důstojného uctění obětí romského holocaustu. Po demolici budou následovat jednotlivé etapy výstavby památníku, revitalizace další části areálu a pietní úpravy míst, kde stával tábor. Mimořádně pozitivní je, že se podařilo díky dobře připravené soutěži na demoliční práce a příznivým okolnostem souvisejícím s okolními stavbami komunikací dosáhnout takové ceny, že úspora u demolice zajistí i financování všech etap komplexu dle architektonické studie. V souvislosti s 80. výročím operace Anthropoid připravily příspěvkové organizace ministerstva kultury řadu připomínkových a vzdělávacích akcí. Jednou z největších je reprezentativní výstava Národního muzea s názvem „Nikdy se nevzdáme!“. V dalších letech budeme postupně investovat do realizace Památníku Tichana nádraží v Bubnech. V letech 2023–2025 půjde částka 300 milionů na postupnou revitalizaci nádraží Bubny a jeho proměnu na důstojný památník v místě židovských transportů během II. světové války. Dalšími připravovanými akcemi jsou např. modernizace muzea ghetta Památníku Terezín nebo proměna historické věznice v Uherském Hradišti v jedinečnou paměťovou instituci s expozicí zobrazující obě totality. Ministerstvo kultury je připraveno se prostřednictvím Moravského zemského muzea na této expozici významně podílet.
Zápis na seznam UNESCO a nové národní kulturní památky
Unikátní program Nositelé tradice lidových řemesel, kterým ministerstvo kultury spolu s Národním ústavem lidové kultury dlouhodobě uchovává tradiční lidová řemesla pro budoucí generace, byl zapsán do prestižního mezinárodního Registru osvědčených postupů pro zachování nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Pro Českou republiku jde vůbec o první záznam do tohoto registru a na odborné úrovni je jím stvrzen záchovný postup, který může být inspirativní i pro ostatní smluvní státy Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví. Na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO byla letos zapsána také starobylá tradice vorařství. Česká republika má od roku 2022 devět nových národních kulturních památek. Nově prohlášenými národními kulturními památkami jsou „Broumovská skupina kostelů“ (11 venkovských barokních kostelů v Královéhradeckém kraji), Klášter augustiniánů v Pivoni (Plzeňský kraj), Zámek Jezeří s arboretem (Ústecký kraj), Klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem (Ústecký kraj), Hrad Veveří (Jihomoravský kraj), Klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně (Jihomoravský kraj), Zámek Moravský Krumlov (Jihomoravský kraj), Zámek Rosice (Jihomoravský kraj) a Zámek Plumlov (Olomoucký kraj).
Pomoc Ukrajině
V reakci na napadení Ukrajiny ministerstvo kultury nabídlo ubytovací kapacity a pracovní pozice pro uprchlíky z Ukrajiny, vydalo výzvu svým příspěvkovým organizacím, aby ukončily spolupráci s oficiálními organizacemi Ruské federace, zmapovalo a koordinovalo nabídky pomoci v souvislosti s ochranou kulturního dědictví na Ukrajině. V květnu Národní muzeum z pověření ministerstva kultury vyslalo na Ukrajinu zásilku materiálu na pomoc při záchraně kulturních památek ohrožených válkou (obalový a restaurátorský materiál, archivní desky, polyethylenové pěny a textilie, vybavení pro udržení celkové bezpečnosti např. hasící přístroje, desky k zabednění oken, palivové generátory, pytle na písek nebo powerbanky). Ve spolupráci s ICOM a ICOMOS ministerstvo průběžně sleduje aktuální informace o stavu ukrajinského kulturního dědictví pro případ další možné pomoci.
