Hospodaření veřejných financí bylo v letech 2020 a 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky, opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Pokles ekonomiky a významné kompenzace soukromému i veřejnému sektoru vedly v roce 2020 k deficitu 5,6 % HDP a zvýšily zadlužení na 37,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla i v letošním roce prohloubit schodek veřejných financí, a to až na 7,2 % HDP. S veřejným dluhem 37,7 % HDP vykázala Česká republika v roce 2020 čtvrté nejnižší zadlužení v rámci Evropské unie. V letošním roce, s odhadovaným dluhem přes 43 % HDP, pak budeme velmi pravděpodobně patřit do skupiny šesti nejméně zadlužených zemí Evropské unie.
V roce 2022 predikujeme snížení deficitu na úroveň 4,4 % HDP. Za ním stojí nejenom očekávaný více než 4% růst ekonomiky, ale v prvé řadě ukončení všech jednorázových podpůrných programů, zaměřených na podporu občanů, podnikatelů a firem, které zasáhla epidemická a hospodářská krize. Především citelně zvolní dynamika výdajů státního rozpočtu, kterou doprovodí začátek konsolidace. Dluh by měl na konci roku 2022 dosáhnout 46,2 % HDP.
Aktuální výhled počítá s postupným snižováním deficitu veřejných financí až na 3,5 % HDP v roce 2024. Taková výše schodků by při očekávaném růstu HDP dluh přibližně 51 % HDP na konci roku 2024. Česká republika by tedy měla plnit maastrichtské dluhové kritérium a kritérium Paktu o stabilitě a růstu (60 % HDP), stejně jako hranici pravidla daného zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
