Komedii Kdyby radši hořelo a koprodukční drama z Islandu zařadilo Berlinale do sekce Panorama. Vrací se Skřivánci na niti

Celovečerní debut mladého českého režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského Kdyby radši hořelo zařadilo Berlinale do sekce Panorama.


Ve stejné festivalové sekci bude uvedena i minoritní koprodukce Beautiful Beings islandského režiséra Gu?mundura Arnar Gu?mundssona podpořená Státním fondem kinematografie. Po 32 letech se na festival vrátil film Skřivánci na niti, se kterými jejich režisér Jiří Menzel získal v roce 1990 Zlatého medvěda za nejlepší film.

Scénář k celovečerní hrané absurdní komedii Kdyby radši hořelo napsal spolu s režisérem Adamem K. Rybanským Lukáš Csicsely a v hlavních rolích se představí Miroslav Krobot, Michal Isteník, Anna Polívková nebo Vladimír Škultéty. Příběh sleduje události ve vesnickém dobrovolném hasičském sboru, kdy během velikonočního jarmarku dojde k nehodě, při které dodávka najede do lidí. Řidič od nehody uteče dřív, než si ho stihne někdo všimnout. Lidé jsou přesvědčení, že šlo o teroristický útok a sváteční náladu střídá atmosféra strachu, nenávisti a dezinformací, do které se místní obyvatelé propadají. Producenty snímku jsou Eva Pavlíčková a Pavel Vácha ze společnosti Bratři, koproducenty jsou Česká televize, FAMU, freeSaM a Magiclab.

Koprodukce Islandu, Dánska, Švédska, Nizozemska a České republiky Beautiful Beings (zatím nemá český název) je druhým filmem režiséra Gu?mundura Arnara Gu?mundssona a českými koproducenty jsou Pavel Strnad a Petr Oukropec ze společnosti Negativ. Snímek byl podpořen Státním fondem kinematografie ve výzvě na minoritní koprodukce částkou 3,3 mil. Kč. Příběh se odehrává na Islandu, kde chlapec Addi tráví většinu času se svojí partou výrostků, kteří experimentují s násilím a agresí, která se stupňuje do život ohrožujících situací. Addi začíná mít jasnovidecké schopnosti a vize, které mohou pomoci jeho partě vystoupit ze začarovaného kruhu násilí. Sekce Panorama je součástí oficiálního festivalového programu a zaměřuje se na nové filmy známých režisérů, na debuty, nové objevy a aktuální trendy v kinematografii. Naposledy byl do této sekce vybrán v roce 2018 dokumentární film Až přijde válka od Jana Geberta, předtím například drama Já, Olga Hepnarová režisérů Tomáše Weinreba a Petra Kazdy (2016) nebo Kawasakiho růže od Jana Hřebejka (2010). 

Po desetiletích se vrací na Berlinale vítězný film z roku 1990, Skřivánci na niti režiséra Jiřího Menzela. Festival ho zařadil do sekce Berlinale Classics, která slouží jako pocta velikánům filmového plátna. Letos bylo vybráno sedm digitálně zrestaurovaných filmů, kromě Menzelova filmu třeba snímek režiséra Piera Paola Pasoliniho nebo Jeana–Luca Godarda. Skřivánky na niti natočil Menzel podle námětu spisovatele Bohumila Hrabala. Film putoval za ostrou satiru politických represí z padesátých let hned po svém dokončení na dvacet let do trezoru. Premiéra tak mohla proběhnout až v roce 1989 a o pár měsíců později za něj na festivalu v Berlíně Menzel získal Zlatého medvěda. Digitální restaurování tohoto filmu bylo umožněno z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery. Restaurování realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie v českých studiích UPP a Soundsquare v roce 2021. Česká republika měla v Berlinale Classics zástupce i na jubilejním 70. ročníku – před dvěma lety se v sekci představilo digitálně zrestaurované válečné drama Alfréda Radoka Daleká cesta.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky


Hlavní zprávy