Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety v lednu zemřel.
Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známou je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad a dal novou podobu místním vodním prvkům.
Vodovod Lánského zámku, resp. předchozí tvrze, a stejně pojmenované vesnice má za sebou dlouhou historii marného hledání dostatečně vydatného zdroje čisté vody. Vodovod byl pro místní tvrz vybudován již v 16. století, nicméně jak vypadal, není známo. Mnohem více informací máme k situaci až od 19. století. Tehdy se nutnost zásobení sídla a blízké obce projevila ve stavbě prvního zámeckého vodovodu a problematické koexistence s blízkým aktivním dolem Laura.
Takzvaný Fürstenberský vodovod, pojmenovaný podle tehdejších majitelů, byl po dlouhých peripetiích spuštěn v roce 1897. Jeho autorem byl Karel Kress, dobře známý z jiných pražských vodárenských projektů. Zdrojem vody byly stávající prameniště na rynholeckých pozemcích, voda byla přiváděna vodovodním řadem do vodojemu u lánského hřbitova. Na vodovod byl napojen jak zámek, tak knížecí poplužní dvůr. Již krátce po jeho spuštění v prosinci téhož roku, konkrétně od roku 1903, měl vodovod první obtíže s nedostatkem vody. Vydatnost rynholeckých pramenů byla kolísavá a nedostatečná, navíc je značně ovlivňovala těžba v blízkém dolu Laura. Kníže Fürstenberg na firmu Karla Kresse jakožto zhotovitele dokonce chtěl podat žalobu za porušení smlouvy, nicméně se tak nakonec nestalo. I přes snahu dohodnout se s majiteli dolu Laura se však až do meziválečného období nepovedlo situaci uspokojivě vyřešit.
V červenci 1921 Lánský zámek a celý jeho areál odkoupil Československý stát jako letní sídlo prezidenta. Vzhledem k nově nabyté důležitosti zámku bylo rozhodnuto, že je potřeba místní vodárenskou soustavu urychleně vyřešit. Jako zdroj vody byl zvolen důl Laura, kvalita jeho spodní vody byla se stávajícím stavem nesrovnatelná. Provizorně byl proto připojen na původní fürstenberský vodovod již roku 1921, aby bylo možné na zámku uskutečnit první návštěvu prezidenta v srpnu 1921. Po několika návrzích byl roku 1923 spuštěn nový zámecký vodovod, jehož zdrojem byla spodní voda z nepoužívaných částí dolu Laura.
Voda byla z dolu vedena přes komplex čerpací stanice, odželezovny a vodojemu v Rynholci do původního fürstenberského vodojemu u zdi lánské obory a do nového vodojemu na Šubrtě odkud byla čerpána do zámku. Od roku 1933 došlo i k napojení obce Lány na zámecký vodovod. Celý systém fungoval až do 60. let, kdy došlo k ukončení těžby v dole Laura. Od roku 1966 je proto zámek i blízká obec zásobena vodou z úpravny vody ve Stochově.
Josip Plečnik měl přímý vliv na stavbu Zámeckého vodovodu architektonickým návrhem fasád budov se strojním vybavením a zároveň jeho stavbou podmínil rozsáhlou přestavbu lánských zahrad. Zatímco vliv Plečnika na podobu strojovny, odželezovny či vodojemu je dnes zapomenut a všeobecně se o něm neví, jím navržené vodní prvky a kašny v Lánech jsou dobře známy. Plečnik zámecký park navrhl s osou v podobě místního potůčku, který je zakončen vodní plochou s původně dvěma, a dnes jen jedním, vodotryskem. Součástí tohoto vodního prvku je kašna, kde tryská voda z pěti chrličů ve tvaru lvích hlav, které reprezentovaly původních pět zemí nového státu - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Vedle tohoto asi nejznámějšího prvku dal Plečnik vzniknout i dalším vodním dílům – nenápadná kašna u zámeckého skleníku, mohutně vypadající a zároveň spíše drobná kašna před vchodem do zámku, či v zásadě tradiční fontána na severním zámeckém nádvoří. V původním návrhu byla i malá soukromá plovárna, ale na přání prezidenta Masaryka se její projekt nakonec nerealizoval. Vnitřní výbava zámku patrně taktéž nesla stopy Plečnikova působení, ale její podobu neznáme, protože se kvůli pozdějším přestavbám nedochovala. Vnější podoba úpravny vody v Rynholci je širší veřejnosti spíše neznámá, ale při prvním pohledu je patrná jasná podoba k vinohradskému kostelu Nejsvětějšího srdce Páně, podobně působí i zámecký vodojem na Šubrtě. Budovy strojní obsluhy vodovodu jsou dnes zrekonstruované a nevyužívané.
Josip Plečnik svým projektem přestavby zahrad dodal lánskému zámku klidný kout určený k odpočinku. Jeho stopa v českých architektonických dějinách je díky tomu o mnoho bohatší, než jen jeho tvorbou v hlavním městě.
