Na této výstavě se vydáme s fotografem Josefem Sudkem (1896–1976) na návštěvu k jeho velkému příteli Otto Rothmayerovi (1892–1966), slovy samotného Sudka k panu kouzelníkovi, nejprve na Pražský hrad, pak do architektovy břevnovské vily, hlavně však na její nevelkou zahradu, odkud Sudek vytěžil řadu kompozic. Autor je řadil do několika cyklů, například Procházka po kouzelné zahrádce, Vzpomínky, Malé vzpomínky či Poznámky. Expozice představí i další fotografie, často velice ceněné pigmenty, které si Sudek adjustoval mezi skla, což vymyslel pan architekt. V ukázkách připomeneme práce samotného hostitele. Vedle jeho exkluzivního nábytku vystavíme i ukázky školních prací a několik kresebných návrhů z pozdního období. Mezi exponáty nechybí práce architektovy manželky, textilní výtvarnice Boženy Rothmayerové Hornekové a jejich syna Jana. Opominuti nezůstanou ani slavný architekt Josip Plečnik a z okruhu společných přátel všestranný Josef Kaplický, sochař Bedřich Stefan, sklář René Roubíček a další spřátelení umělci různých epoch. Právě motiv přátelství, ale též zahrady, noci a snu jsou leitmotivem výstavy. A také připomínka, že i v těžkých časech mohou vznikat nadčasová díla.
Umělecký odkaz Josefa Sudka (1896–1976) tvoří velmi rozsáhlý a autonomní kontinent světové fotografie. V desítkách tisíc jeho prací mají zvláštní postavení soubory a cykly, v nichž zachytil jedinečnost konkrétních míst. Jak ukazují jeho rané snímky z pražské Invalidovny a Chrámu sv. Víta, později z vlastního ateliéru na Újezdě nebo bytu na Hradčanech, vždy dokázal i z mála vytěžit maximum. Sudek byl později přizván též na Pražský hrad do pracovny zemřelého prezidenta TGM, fotografoval v ateliérech řady malířů, sochařů, ale i v dílnách řemeslníků. Obdivoval divokou přírodu, ale zaujat byl i parky a zahradami, včetně té u svého ateliéru, uprášené sazemi.
Kurátor výstavy: Josef Mlčoch
Spolupracovali: Jitka Štětková (UPM), Petr Krajči (MHMP), Marie Szadkowská (MMP), Petr Helbich
Architekt: Emil Zavadil
Grafický design: Martin Balcar
