Ministři z členských zemí, kteří mají danou oblast na starosti, probrali také připravovanou legislativu v rámci balíčku Fit for 55. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček vyzval Evropskou komisi (EK), aby za udržitelné zdroje energie v kontextu s přechodem na zelenou ekonomiku považovala také jádro a dočasně i zemní plyn. Pomůžou s rostoucími cenami energií.
Vicepremiér a ministr Karel Havlíček na jednání, které se v Bruselu uskutečnilo 2. prosince, ocenil nedávnou předběžnou zprávu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Zdůraznil, že Česká republika bude netrpělivě očekávat finální zprávu, která má být k dispozici příští rok v dubnu.
„V České republice aktivně řešíme, jak by bylo možné lépe chránit zranitelné koncové zákazníky před energetickou chudobou a vysokými cenami energií. V budoucnu se už nesmí stát, aby cenové výkyvy na velkoobchodním trhu měly takové negativní dopady na naše občany, jako mají nyní. Navrhl jsem, abychom v této oblasti vzájemně sdíleli zkušenosti s ostatními členskými státy a hledali společná řešení,“ říká ministr Havlíček.
Vicepremiér také vyzval EK, aby zahrnula jadernou energii a dočasně i zemní plyn mezi energetické zdroje, které se budou při přechodu na zelenou ekonomiku považovat za udržitelné. Komise má během prosince představit tzv. doplňkový delegovaný akt, tzn. stanovit kritéria pro financování těchto zdrojů. Česká republika (ČR) očekává, že předpis posílí důvěru v investiční prostředí a přispěje ke zlepšení situace na trhu.
Během neformálního oběda ministři diskutovali o tzv. dekarbonizačním balíčku, který Evropská komise plánuje zveřejnit letos 14. prosince. Předpokládá se, že tato revidovaná legislativa připraví sektor plynárenství na přechod k čistším zdrojům energií. Kromě zemního plynu by se balíček měl zaměřit na pravidla pro trh s vodíkem a také na emise metanu v energetice.
„Pro nás je zásadní využít zejména stávající plynovou infrastrukturu tak, aby nedošlo ke znehodnocení těchto investic,“ zdůrazňuje vicepremiér Karel Havlíček.
Odpoledne Rada EU pro energetiku probrala návrhy z balíčku Fit for 55. Jde o rozšířená pravidla k přechodu na zelenou ekonomiku s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Daná věc se dotkne celé řady hospodářských odvětví. Aktuální slovinské předsednictví v EU představilo zprávy o pokroku u dvou legislativních návrhů: u směrnice o energetické účinnosti a směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie.
„Splnění cílů Fit for 55 bude ekonomicky a technologicky velmi náročné. U obou návrhů se tak musí v první řadě zvolit nákladově efektivní řešení. Pro členské stát proto požadujeme větší míru flexibility. Máme přitom pochybnosti o proveditelnost podcílů zejména v oblasti průmyslu, dopravy a úspor energie. Řada navržených restriktivních opatření výrazně snižuje šance členských států na splnění národní povinnosti,“ hodnotí obě směrnice ministr Havlíček.
Slovinské předsednictví dále informovalo o vývoji jednání s Evropským parlamentem ohledně nařízení o transevropských energetických sítích. Dánsko vystoupilo s příspěvkem o důležitosti zachování biologické rozmanitosti v souvislosti s rozvojem větrné energie, Litva pak prezentovala bod k bezpečnosti běloruské jaderné elektrárny Astravec. Závěrem Francie představila program předsednictví v Evropské unii, které tato země bude mít na starosti v první polovině roku 2022.
