V porovnání s aktivními internetovými přípojkami používanými v pevné síti se jedná o více než čtyřnásobek.
V populaci osob starších 16 let vlastní mobilní telefon až na výjimky každý. V roce 2021 mělo u nás chytrý telefon 77 % z nich, tlačítkový telefon používalo 23 %. S rozmachem a dostupností mobilních telefonů se naopak snižuje počet klasických pevných telefonních linek v bytech i v podnicích. V porovnání s rokem 2005, kdy bylo v Česku 2,1 mil. bytových a 1,1 mil. podnikových pevných linek používaných pro volání, jich na konci roku 2021 v domácnostech zůstalo jen 210 tis. a v podnicích 260 tis.
V roce 2021 bylo z pevných linek provoláno něco málo přes miliardu minut, v přepočtu na obyvatele necelých 10 minut měsíčně. Jde přitom o třetí nejnižší počet provolaných minut na obyvatele ze zemí EU. Z mobilních telefonů bylo provoláno 28 mld. minut, tedy 220 minut na obyvatele měsíčně. Za poslední tři roky se počet provolaných minut z mobilních telefonů zvýšil téměř o čtvrtinu.
Počet osob používajících pro volání tarifní služby umožňující často neomezené volání a posílání SMS zpráv roste. „Na konci minulého roku bylo v rámci hlasové služby v mobilní síti evidováno již 11 milionů aktivních tarifních SIM karet, tj. o 1,8 milionu více než v roce 2015. Ve stejném období poklesl počet předplacených SIM karet téměř o jeden milion a v roce 2021 jich tak byly necelé 4 miliony,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Mobilní internet v roce 2021 používaly přibližně tři čtvrtiny obyvatel starších 16 let. Na konci minulého roku byl internet v mobilu s měsíčním datovým tarifem aktivován na 8,2 mil. SIM kartách, tj. o 3,2 mil. více než v roce 2015. Počet zákazníků využívajících pro internet v mobilu dočasný přístup bez měsíčního paušálu dosáhl v minulém roce 2,1 mil.
Pro fixní přístup k internetu dochází ve většině zemí postupně k přechodu na optické připojení. V roce 2020 v polovině zemí EU představovala tato technologie nejrozšířenější způsob připojení. V roce 2021 bylo v Česku evidováno 3,9 mil. aktivních fixních přípojek k internetu, 2,3 mil. jich bylo realizováno pomocí pevných přípojek a 1,6 mil. pomocí fixního bezdrátového přístupu, kam patří ifixní WiFi), které lze označit za české specifikum.
V čase se výrazně mění rychlost internetového připojení.
„V Česku počet pevných přípojek s inzerovanou rychlostí umožňující přenos 100 Mbit a více dat za sekundu vzrostl mezi roky 2018 a 2021 o téměř polovinu, konkrétně na 1,2 milionu,“ doplňuje Martin Pokorný z oddělení statistik výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.
Ve většině zemí EU je superrychlý internet nejčastěji poskytován přes optickou nebo kabelovou síť. V Česku na konci minulého roku bylo 45 % superrychlých přípojek realizováno přes síť kabelové televize, 40 % přes optické připojení a zbylých 15 % přes pevnou telefonní síť. V přepočtu na 100 obyvatel však Česko jak v případě superrychlých přípojek, tak optického připojení výrazně zaostává za většinou zemí EU.
Data, metodiku a grafické výstupy k tématu naleznete na: ICT infrastruktura | ČSÚ (czso.cz)
