V reakci na poslední finanční krizi v roce 2008 vzešel zejména od centrálních bank požadavek na podrobnější statistické informace o vývoji aktiv a závazků domácností.
„Jednoznačně se ukázalo, že sledování hrubého domácího produktu jako jediného ukazatele ekonomického blahobytu domácností je nedostatečné. Podstatné jsou detailnější informace o chování domácností, jejich příjmech, výdajích a bohatství a také o způsobu přerozdělování prostředků ve společnosti,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Statistické zkoumání se zaměřilo na získání dalších informací o domácnostech a nalezení způsobu, jak skloubit mikro data zjištěná šetřeními v domácnostech s existujícími makro údaji ze systému národních účtů. Těmi jsou disponibilní důchod, výdaje na konečnou spotřebu a úspory domácností. Výsledky distribuce těchto ukazatelů mezi skupiny domácností poukazují na vliv makroekonomických trendů na ekonomické postavení vybraných skupin, a to v souladu s vývojem dalších makroekonomických agregátů, včetně HDP.
Aktuálně zveřejněné výstupy zaměřené na příjmy, výdaje a úspory domácností dostupné v Satelitním účtu domácností jsou zatím součástí tzv. experimentální statistiky a popisují údaje za roky 2015-2019. Výsledky za rok 2020 zveřejní ČSÚ ještě letos. V současné době publikují obdobné údaje kromě Česka také Austrálie, Francie, Kanada, Nizozemí, Slovinsko a Velká Británie.
„V průměru 70 % všech prvotních důchodů domácností v české ekonomice získaly v letech 2015-2019 bohaté domácnosti. Na druhou stranu důchody nízkopříjmových domácností se vlivem sociální politiky a přerozdělení ve stejném období v průměru zvýšily o 60%,“ upozorňuje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Procesy přerozdělování prostřednictvím běžných transferů tak účinně snižovaly disparity ve společnosti. Střední příjmové skupiny byly ochuzeny vlivem přerozdělovacích transakcí o 3 % svých prvotních důchodů. S nejvyššími ztrátami příjmů vlivem zdanění a odvodů na sociálních příspěvcích musely počítat bohaté domácnosti, a to v průměru ve výši 30 % svých prvotních důchodů.
„Míra příjmové nerovnosti měřená podílem prvotních důchodů na osobu u 20 % domácností s nejvyššími příjmy k výši prvotních důchodů na osobu u 20 % domácností s nejnižšími příjmy dosahovala v letech 2015-2019 hranice sedminásobku,“ dodává Zuzana Ptáčková z odboru národních účtů ČSÚ.
