To napomohlo zejména službám a obchodu, v průmyslu se ale prohlubovaly problémy s dodávkami komponent, takže hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků celkově mezičtvrtletně stagnovala. Domácnosti doháněly odkládanou spotřebu a po roce a půl výrazněji klesly jejich hrubé úspory.
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla meziročně vyšší o 58,1 mld. korun, ale oproti letošnímu druhému čtvrtletí stagnovala. Růst mzdových nákladů a meziročně nižší objem obdržených dotací se projevily poklesem míry zisku nefinančních podniků na 45,1 %, což je srovnatelné s úrovní před rokem 2020. Nejistá situace podniků negativně ovlivnila jejich investiční aktivitu. Investice nefinančních podniků tak oproti 2. čtvrtletí klesly o 6,2 mld. korun a meziročně byly nižší o 1,4 mld.
Příjmy domácností dál silně meziročně rostly a byly vyšší o 47,7 mld. korun. Ke zvýšení přispěly mzdové příjmy i výdělky drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. Pokračoval i velmi silný růst spotřeby domácností.
„Spotřeba domácností dosáhla rekordní úrovně. Projevilo se na tom i poměrně dlouhé období, během kterého domácnosti své nákupy odkládaly. Společně se spotřebou silně narůstaly také investice domácností. Blíže k předkrizové úrovni naopak klesly jejich hrubé úspory,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.
Vládní instituce hospodařily ve 3. čtvrtletí s deficitem 42,7 mld. korun, což představuje mírné meziroční zhoršení o 2,0 mld. Ačkoli se zmírnila potřeba stabilizačních opatření a výdajů na řešení pandemie, výdaje vládních institucí vzrostly o 39,4 mld. korun. Příjmy byly vyšší o 37,4 mld. korun. Výraznější přírůstek příjmů brzdily daňové změny platné od začátku roku, které se projevily meziročním propadem přijatých běžných daní z důchodů a jmění. Ostatní daňové příjmy rostly. Dluh vládních institucí dosáhl 2 517,0 mld. korun a byl meziročně vyšší o 260,0 mld.
Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.
