„Velkou část našich programů jsme se rozhodli věnovat Antonínu Dvořákovi původně z jednoho prostého důvodu. 8. září 2021 to totiž bude přesně 180 let od skladatelova narození,“ říká vedoucí oddělení vzdělávacích pořadů České filharmonie Petr Kadlec. „Teď ale cítíme, že bychom se o Dvořáka a jeho hudbu mohli, anebo možná měli opřít ještě víc po všech těch událostech minulého roku, které nás vzdálily sobě navzájem tím, že nás uzavřely do našich domovů, ale taky hodně do sebe sama. A my věříme, že Antonín Dvořák a jeho hudba by nám mohli pomoct v tom tolik potřebném návratu a znovuotevření se světu i životu,“ zdůrazňuje.
Dirigent Marko Ivanović, průvodce Petr Kadlec a Česká studentská filharmonie představí v rámci Kroků do Nového světa Dvořákovy symfonické básně Vodník a Polednice, kantátu Stabat Mater a Houslový koncert se sólistou Josefem Špačkem. Moravské dvojzpěvy přiblíží Komorní ženský sbor Konzervatoře Jana Deyla s průvodním slovem Jana Kyjovského. Opomíjené Dvořákově písňové tvorbě bude věnován komentovaný koncert Má píseň zas mi láskou zní s Markétou Cukrovou, Miroslavem Sekerou a Veronikou Luccasen. Slovanská tancovačka, kterou bude hostit rudolfinská Dvorana, připomene Dvořákovy začátky v Komzákově taneční kapele. A připravena je i úniková hra Dvořákulum.
Ondřej Tichý bude s účastníky svých mezigeneračních setkání 100 minut mezi tóny už třetím rokem rozeznívat hudbu a ticho. Do Rudolfina se vrátí i silný příběh Josefa Toufara Kam zmizel můj strýc, pane presidente? v hudebním zpracování Slavomíra Hořínky. Novinkou budou hudební dílny Musica ludus aneb Hudba hrou, které jsou primárně určeny účastníkům starším 60 let, ale zamýšleny jsou i jako inspirace pro pečovatele, dobrovolníky a sociální pracovníky. Po pandemické pauze se snad znovu potká Společný orchestr filharmoniků a žáků ZUŠ s dirigentem Petrem Altrichterem, který by se měl tentokrát věnovat hudbě Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Petra Iljiče Čajkovského. Projekt Hudba do škol bude i v další sezoně podporovat učitele, studenty a žáky na jejich cestě hudebním světem. Osmým rokem pak bude pokračovat spolupráce mezi Českou filharmonií, Idou Kelarovou a dětským pěveckým sborem Čhavorenge.
A při tom všem se bude myslet na Antonína Dvořáka, jehož žák a zeť Josef Suk o něm řekl: „Pravda bez pozlátka, pravá demokracie, nekořící se mocným a nezdůrazňující vlastní velikost oproti nižším, sebevědomí Vyvoleného bez ješitnosti, nejhlubší cit bez sentimentálnosti, nevýslovná radost z práce, čistý a prostý poměr k Bohu a k lidem, – to byly vlastnosti jeho duše. A stálý tvůrčí neklid! Vidím ruku Mistrovu, která neustále, někdy i během přestávky v rozmluvě nepokojně hraje po kabátě jakoby na pianě. Zdálo se, že myslí jen hudbou. Žil v jistotě, že slouží svému Národu a Bohu… Jeho pohled byl pohledem dítěte a zároveň v sobě uzavřeného, hlubokého myslitele, a spočinul-li jeho zrak v zamyšlení na Vás, mimoděk se Vaše nitro zachvělo…“
