Návrh na prohlášení připravilo Ministerstvo kultury, podle kterého má vybraný soubor venkovských dientzenhoferovských barokních kostelů mimořádnou architektonickou a krajinotvornou hodnotu.
Jedenáct stávajících kulturních památek, které byly pro svůj nadregionální památkový význam vybrány pro prohlášení za národní kulturní památky, tvoří vzájemně provázaný architektonický a urbanistický soubor, výjimečný díky své autorské stylové ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také díky svému působivému začlenění v rámci malebné kopcovité kulturní krajiny Broumovska. Nařízení vlády nabývá platnosti 1. července 2022.
Barokní komponovaná kulturní krajina Broumovska vznikla v období 1. čtvrtiny 18. století díky spolupráci významné osobnosti zadavatele, tehdejšího opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho, a dvou výjimečných uměleckých osobností, otce a syna Dientzenhoferových. Ti jsou autory deseti z 11 navrhovaných památek. Raně barokní kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích sice nebyl navržen Dientzenhofery, jeho autorem je o něco starší severoitalský architekt Martin Allio, impozantní venkovský kostel však stál na samém počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu, a je tak nedílnou součástí důmyslného utváření a barokního komponování zdejší kulturní krajiny. Specifičnost souboru „Broumovská skupina kostelů“ spočívá v působivém začlenění barokních staveb do kopcovité venkovské krajiny doprovázené skalními útvary Broumovských stěn. Toto krajinotvorné začlenění je fascinující nejen v kontextu rozmanité kulturní krajiny České republiky, ale i v rámci Evropy. Všechny navrhované národní kulturní památky jsou po dlouhých desetiletích trvajících obnov opět v dobrém stavebně-technickém stavu, popřípadě lze na jejich pokračující obnovu a restaurování využít existující tzv. památkové programy Ministerstva kultury.
„Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové nepochybně patří k nejslavnějším architektům doby vrcholného baroka. Postavili zvláště v Čechách nejen řadu monumentálních staveb, ale i mnoho drobných staveb s vysokou uměleckou úrovní a s velkým citem pro okolní krajinu. V loňském roce uplynulo 270 let od smrti Kiliána Ignáce a v letošním červnu si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa. Jsem velmi rád, že na základě doporučení našeho rezortu vláda soubor Broumovských kostelů prohlásila za národní kulturní památku. Jejich prohlášení je důstojným připomenutím tvorby obou barokních mistrů,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.
Soubor „Broumovská skupina kostelů“ tvoří:
kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují
kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově
kostel sv. Václava v Broumově
kostel Všech svatých v Heřmánkovicích
kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově
kostel sv. Barbory v Otovicích
kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích
kostel sv. Markéty v Šonově
kostel sv. archanděla Michaela ve Vernéřovicích
kostel sv. Anny ve Vižňově
kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích
Prohlašování nejvýznamnějších kulturních památek, dokumentujících nejrůznější oblasti lidské činnosti nebo vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem, za národní kulturní památky, je zákonem stanovený postup pro povýšení těchto památek do vyšší hodnotové kategorie. Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém a bohatém spektru našeho kulturního dědictví.
Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP ČR) vede Národní památkový ústav (NPÚ).
