K tomu je však nutné upravit dosavadní podmínky. Ministr proto inicioval vznik společného návrhu změn devíti nejpostiženějších zemí uprchlickou krizí, které budou do konce dubna předloženy Evropské komisi.
„Ruská invaze na Ukrajinu způsobuje nejen mnoho bolesti, ale i bezprecedentní výzvy pro Evropskou unii. V první řadě se musíme postarat o uprchlíky, ale již nyní je jasné, že dopad bude asymetrický a že některé důsledky budou pro naši zemi obzvlášť závažné, pokud bychom je jako vláda aktivně neřešili. Zároveň je naším úkolem podporovat rozvoj a zlepšování kvalitu života občanů v našich regionech, neboť to jest běžnou agendou našeho ministerstva. A to také děláme. Vzájemná solidarita zemí EU je pro tento úkol zcela zásadní. Byly narušeny dodavatelské řetězce a chybí některé klíčové stavební materiály. Mnoho ukrajinských mužů odešlo bojovat za svou zemi a nedostatek pracovních sil již zasáhl zejména stavebnictví. Ceny staveb a některých materiálů rostly velmi vysokým tempem, až o 50 % a více,“ popisuje některé problémy ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s tím, že si je vědom limitů rozpočtu EU i původního cíle politiky soudržnosti, která nebyla navržena jako nástroj reakce na mimořádné události.
„Současná krize je vyjímečná a nemůžeme zatím předvídat konečný dopad na naše hospodářství. Jsme pevně přesvědčeni, že žádat o flexibilitu v politice soudržnosti nebude stačit. Musíme proto požádat i o dodatečné finanční prostředky pro členské státy, které přijímají velké množství uprchlíků z Ukrajiny,“ upozorňuje ministr Ivan Bartoš.
Země V4, Rumunska, Bulharska a tří pobaltských států se shodly na celkem čtrnácti hlavních opatřeních, která společně představí a Evropskou komisi vyzvou k dialogu nad úpravou právního rámce. Společné návrhy by měly pomoci řešit současné potřeby spojené s uprchlickou vlnou i jejími dopady na české občany a také podpořit příjemce z EU fondů, kteří rovněž čelí výjimečné situaci.
“Ve společném dopise ministrů těchto našich devíti států vyzveme Evropskou komisi, aby prodloužila čas na dokončení projektů, tedy umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později, a více rozvolnila dílčí pravidla v končícím programovém období. Jako jeden hlas zaznívá požadavek na urychlené schválení programů v novém programovém období 2021–2027, aby bylo možné co nejdřív začít proplácet projekty, které pomohou uprchlíkům v zemích východní a střední Evropy,” dodává ministr Bartoš s tím, že další aktivitu za těchto 9 států přebírá Estonsko z důvodu blížícího se předsednictví ČR v Radě EU.
